Jsi blb / Jsi blbá
Tato věta je ze strany mluvčího výrazem
neznalosti nebo malé kapacity pro stres,
většinou obojího
NEZNALOST (CHYBÍ MENTÁLNÍ MAPY)
Rodina, ve které mluvčí vyrůstal,
možná nad tématem nikdy ani nepřemýšlela
a prostě má do rodinného mozku vpáleno,
že blbem se označuje ten, kdo má
jiný názor nebo nesouhlasí
Anebo tato rodina jen nevěděla,
že jejich „blb“ je člověk, který
Nemá
- všechny informace, které potřebuje,
- osobní zkušenost
Či je zahlcený
- strachem, zahanbením, hněvem
Anebo v bezmoci zaujal pózu pasivní rezistence
- tváří se, že nechápe nebo neumí, protože
nemůže napřímo odmítnout
KAPACITA PRO STRES
Někdy však nálepkující člověk
informace má, nedokáže však ovládat
výrony své frustrace a aby si vybil
emoční náboj
použije tento komunikační zlozvyk
Tak zraňující a traumatizující, zejména
pro dítě – například milovaný dědeček,
opora a svět dobrodružství, může nechtíc
vytvořit vnoučkovi program, že k lásce
patří ponížení
A taky v nitru zakořeněné přesvědčení,
že blb skutečně je, říkal to přece
milovaný děda!
Jak by mohlo být lidské stvoření,
které jen tápe, je zahlcené nebo se bojí, blb?
„Jsi blb / Jsi blbá.“ ve skutečnosti znamená jen:
Tvoje chování mě zraňuje nebo znervózňuje.
Pokaždé, když vás někdo takto onálepkuje
anebo uslyšíte svůj vlastní zvnitřněný hlas,
zastavte se, pomalu zhluboka dýchejte,
propojte se s nějakým klidným místem v sobě
a řekněte si:
Vím, kdo jsem.
Vím, proč v této věci mluvím, jednám… takto.
Vím, že pokud mám teď v hlavě zmatek, má to
nějaký logický důvod a já na něj časem přijdu.
Jsem na své jedinečné životní cestě
a nikdo zvenčí o mně neví to, co já.
Iveta
