Když nám v životě něco chybí, je to kvůli chybějícím mapám nebo kapacitě

Když se v našem životě něco neděje (vztah, peníze, radost, úcta, sebeúcta, vášeň, pestrost, rodičovství, šťastné rodičovství, odpočinek, koníčky, nadšení, zdraví, …), obvykle nemáme mentální mapy nebo psychickou kapacitu.


MAPY (chybí úplně nebo částečně)

= nevíme, že něco existuje nebo jak to konkrétně v praxi vypadá. (Například u podpory: Člověk neví, jakou podporu může právoplatně očekávat a jak to vypadá v praxi. Totéž návětí bych mohla použít pro koncepty pochopení, přijetí, právo na informace, právo na svůj prostor, klidný vztah…)


= nevíme, jak se to dělá, detailně dělá (zase například klidný vztah, rovnoprávný vztah, blízký tělesný vztah, vřelost, smyslnost, systematičnost, udržení psychického naladění a návyků vedoucích ke zdraví…)


= nevíme, jaké to má cykly a máme tendenci se leknout a rozvíjející se zkušenost zavrhnout


= nevíme, jak to chutná, proč je to dobrá věc (chybí odměna) nebo je tu vnitřní konflikt (na druhé misce vah je riziko, které převáží odměnu). Negativní přesvědčení převládne nad pozitivním:

- vztahy jsou místem utrpení, nesvobody apod. (rodičovský vzor partnerského vztahu byl odstrašující)

- „být dítětem je nepříjemné“

- úcta k sobě je nebezpečná (byl jsem za ni zesměšňován nebo trestán)

- zažívat nadšení a pestrost je nebezpečné (když jsem v dětství zažíval pocit nadšení a pestrosti, často jsem něco zničil a zažil odmítnutí)

- zažívat nadšení a pestrost je sobecké (rodiče si je nedopřáli)

- být zdravý znamená muset být neustále k dispozici; ztratit pozornost blízkého člověka; ztratit silnou životní náplň; vzdát se dobrého kompenzačního nástroje, kterým jsem zvyklý se uklidňovat (například jídlo, alkohol); ztratit nástroj ochrany (podvědomí ví, že je potřeba například neustále zatínat tělo, jinak se vaše psychika necítí v bezpečí, a tak vám neumožní se nikdy úplně uvolnit). Ano, mnohé z těchto vnitřních konfliktů jsou podvědomé, proto je nutné pracovat hloubkově metodami, které oslovují i podvědomé úrovně.


PSYCHICKÁ KAPACITA (chybí úplně nebo v zátěžových situacích)

= můžeme mít mapy, včetně vnímání odměny (chci vztah a vím, co bych tam chtěl zažívat), ale naše nervová soustava nezvládá situace, které jsou běžnou součástí toho, po čem toužíme. Často dokonce ani upřený pohled druhého člověka anebo nutnost vydržet, když druhý déle mluví, anebo zase naopak vydržet v klidu pár dnů sám bez druhého člověka.


K těmto závěrům, byť jsou prosté, jsem došla po létech studia a práce na sobě. A dění v kurzech, které vedu, teď už zaměřuji jen na co nejefektivnější:

1) rozšíření map (poznatky vývojové psychologie, tedy potrava pro mozek, a prožitky chybějících vjemů v těle, tedy potrava pro tělo) a

2) zvýšení psychické kapacity pro stresové podněty

Po mnoha výcvicích a testování různých terapeutických směrů se dnes nejvíce přikláním k metodám Pesso-Boyden a Somatic experiencing.


Zvu vás na nadcházející 14titýdenní živý online kurz Zralé komunikace (bude probíhat celý online, bez ohledu na případné uvolnění nouzového stavu). Minimálně polovinu kurzu vždy věnujeme rozšíření map a kapacity. Až poté je možné úspěšně nacvičovat zralou komunikaci. Bezplatné ukázkové setkání je 19. ledna, 17 – 20h na ZOOM. Samotný kurz pak poběží 26. ledna až 27. dubna 2021, vždy 17 - 20h (14 úterních podvečerů). Všechna setkání jsou nahrávána, a spolu se skripty účastníkům k dispozici v zamčené části mého webu. O případné registrace poprosím na ivetahavlova@seznam.cz.


Iveta

www.ivetahavlova.cz

Výjiměčně dobré čtení