Postoj "Je to moje chyba" jako cena za lásku

Když vám někdo říká,

že je něco vaše chyba,

může se mýlit, dokonce

i když vy sami s ním souhlasíte

Můžete se mýlit oba

Člověk s vyčítavou strategií přežití

se dobře doplňuje s lidmi,

kteří jsou sugestibilní a mají

až somaticky zakotvený návyk

cítit se špatný, cítit vinu

Submisivnější z dvojice totiž

ve druhém poznává vyčítavou stránku

své mámy nebo svého táty

… a zároveň podvědomě očekává,

že jde o celý balíček, totiž,

že tam pro něj budou k mání

i dobré stránky jeho rodičů,

jejich péče a domov

Cenou za tuto péči, za domov,

za základní přináležení,

je souhlas se svou „špatností“

Vyčítající, který rovněž integroval

strategii přežití svého rodiče,

se zase cítí dobře jen s tímto mírnějším,

submisivnějším partnerem

Jen tak je v bezpečí,

v roli kárajícího otce či mámy

a nemusí se bát, že padne

do své staré role toho, kdo byl kárán

A tak se oba, dobrovolně

(a přece nedobrovolně) ocitnou

každý ve svém traumatickém snu,

hypnotické realitě

Co můžou dělat?

...

Kárající potřebuje najít způsob,

jak se cítit v bezpečí i bez

pozice soudce

A viník si potřebuje vytvořit

nový vzorec, že lásku a domov

může mít, i když nepřijme,

že je ten špatný


Iveta

www.ivetahavlova.cz

Výjiměčně dobré čtení