Nechci vztah
Jsou lidé, kteří tvrdí, že nemají zájem
o partnerské vztahy
Někteří z nich otevřeně přiznávají,
že je to proto, že vztahy bolí
a jsou ve fázi, kdy si dávají oddechový čas
Jiní na vztahy úplně zanevřeli
- někdo dočasně,
u jiného se to protáhne na celý život
A ještě další lidé
se cítí nad vztahy povzneseni
...
A pak jsou lidé, kteří hlásají,
že ideální je mít mužů nebo žen více...
Podle mého názoru je to jen
stejný projev téhož
- strachu plně se oddat jednomu člověku
Z pozice své zkušenosti si neumím představit,
že bych byla s partnerem v onom stavu
klidu, harmonie, naplnění, kořenů
- který se dostavuje, když člověk
přijme sám sebe a svůj život –
a zároveň bych toužila neprorůstat
v této zkušenosti stále více do hloubky,
ale naopak z tohoto místa odejít,
někam přeběhnout a stále znovu se odlaďovat
a nalaďovat na kohosi dalšího
...
Když jsem ještě vedla kurz Umělcova cesta,
často jsem slýchala tyto věty:
„Ale já nemám nápad!“
versus
„Mám příliš mnoho nápadů!“
Byť je pozadí těchto dvou stavů odlišné,
ve výsledku je ten s mnoha nápady
paralyzován stejně jako ten bez nápadu
Jeho mnohost nápadů je jen cesta
jak povrchně ukojit hlad,
plně se nezavázat žádnému projektu
a při vyvstání sebemenších překážek
volně přeskakovat od jednoho k druhému
Jeho projekty vlastně ani pořádně nezačnou,
natož aby vykvetly a dozrály
Se vztahy je tomu podobně
...
Myslím dnes víc na lidi, kteří vztah nechtějí...
Pokud se v našem životě objeví oblast,
která nám způsobuje utrpení,
můžeme se pokusit utrpení vydržet
výměnou za nějakou odměnu,
anebo se můžeme pokusit situaci ovládnout,
anebo prostě po anglicku zmizet
a dané situaci se vyhýbat...
...
V některých případech je opuštění
bolestivé situace
opravdu to nejlepší momentální řešení
Pokud člověk dlouhodobě trpěl,
cítil absolutní bezmoc a „nemohl se hnout“,
je každopádně posun, když si uvědomí,
že trpět nemusí
Že si může volit, ve kterých situacích bude
Může se obrátit sám k sobě,
zkoumat, co cítí ve volnějším prostředí
bez, pro něj zahlcující, přítomnosti partnera
Jakmile pak má bezpečně kontakt se svými pocity,
může se posunout k hledání toho, co chce
(bez cítění není přístup k chtění)
Později může začít jednat, tvořit lépe svůj život,
najít, co mu dělá radost
Pak začne navazovat přátelské vztahy
v oblastech, kde našel svou radost
A jednou... kdo ví,
třeba bude dost silný na to, aby postoupil
ještě dál a navázal
hluboký intimní a sexuální vztah
s druhým člověkem
Aby se znovu dal všanc
...
Po pravdě řečeno, takto postupovat
a těmito fázemi projít
bychom měli všichni
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz