Nepotřebuji sex
Včera tu jeden muž prohlásil:
Nepotřebuji sex
Načež se rozběhla debata o tom, proč asi
A taky, jestli je sex základní lidská potřeba
...
Snad žádná jiná oblast lidského konání
není úžeji provázaná
s celým komplexem našeho vnitřního života
To, co si o sobě myslíme, jak sami sebe vidíme,
jak moc důvěřujeme jiným lidem,
jak moc jsme spoutáni kuratelou
dávných rodičovských zákazů a příkazů,
strachů a fóbií...
se samozřejmě projevuje ve všem, co děláme
Od banálních záležitostí jako je
držení těla, chůze, oblékání a zdravení sousedů,
přes řízení auta nebo plavání na hloubce,
až po věci jakými jsou třeba
prosazování se ve skupině, řešení konfliktů,
a fungování v partnerském vztahu
V sexu naše zranění a strategie přežití
povstávají téměř hmatatelně
...
Stojí kolem jako Dvanáct měsíčků
a kontrolují, jestli
... dostatečně vyhovuji a sloužím
... nejsem pod tlakem
... druhého dostatečně vlastním
... jsem si druhého podmanil
... podávám bezchybný výkon
... mě druhý přijímá
... mám vše pod kontrolou
... u toho dobře vypadám
... zbytečně nemarním čas
... všechno probíhá fér, fifty fifty
... mě druhý nezneužívá
... mě druhý dost zbožňuje
...
Je asi zbytečné dodávat,
že Měsíčkové jsou s námi neustále
a zásadním způsobem ovlivňují
frekvenci styků, podle toho,
kde na žebříčku našich
(často neurotických) hodnot,
sex stojí
Člověk s workoholickou strategií přežití
na něj nemá čas
Člověk s narcistní strukturou
o něj bude mít zájem, pokud se partner
umí dostatečně kochat pohledem na jeho tělo
Člověk, který používá sex jako nástroj kontroly,
připustí druhého na lože až poté, co
určitý čas poslouchal, nezlobil a na poslední chvíli
si to něčím nepokazil
(což se nešťastníkovi bohužel stává často)
...
Většinou má taky jeden z partnerů
větší apetit než druhý,
ať už proto, že je zdravější a méně
kontrolován Měsíčky, a tak si může volně
užívat radosti z daru, kterým sex je
Anebo naopak je nutkavě závislý
na čemkoliv, co sex může nabídnout
- fyzické vybití a vyprázdnění,
bezčasí bez myšlenek,
pocit, že mě druhý přijímá,
že jsem v bezpečí,
zahnání nudy...
...
V sexu také velmi silně vyvstává
jedno ze základních neurotických dilemat:
blízkost versus svoboda
Kdo vnímá vztahy a obecně blízkost
jako nebezpečnou nebo svazující,
obvykle má také komplikovaný
postoj k sexu,
ať už si to uvědomuje anebo své pochyby
virtuózně rozehrává nevědomě
...
Své dětství pod vlivem autoritativních,
nespravedlivých, chladných rodičů
si s sebou neseme do dospělosti
Naši rodiče jsou teď internalizovaní
v nás samých... mluví nám v hlavě
hlasy dvanácti měsíčků,
byť se často zdá, že ona slova pronáší
a příslušné činy koná náš partner
Jaký div, že s takovým partnerem
pak často nechceme sex, ani vztah
A protože tyto hlasy s námi
jdou věrně kamkoliv,
po čase se utvrdíme v tom, že
nechceme vztah, a někdy ani sex,
s nikým
...
Milovat se s druhým,
bezbřeze a spontánně,
může člověk,
který dostatečně poznal sám sebe,
přijímá se,
neprojektuje si do druhého své pocity,
nestřádá si křivdy
Kdo nepotřebuje být v roli,
plnit očekávání, tlačit na sebe,
podrobovat si,
podat výkon,
něco hrát, spěchat na orgasmus
Kdo může s druhým jen být,
dívat se mu do očí,
jemně vnímat své pocity,
tu tajemnou mocnou sílu v sobě
a nechat ji zrát
Proč jezdit autem pro vázanou,
lehce umělohmotnou kytku, z květinářství,
když můžeme jít na louku
a pomalu si natrhat kytici
něžného lučního kvítí?
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz