O vazbě a jednotě
Před pár dny jsem napsala článek Nepotřebuji sex
a následně jsme diskutovali, mimo jiné, o tom,
jestli je „normální“ sex chtít,
jestli je to potřeba nebo jen zábava
jestli nutně souvisí s láskou a vztahem
Článek i diskuse navazovala
na předchozí článek Nechci vztah
...
Kdo ví, jak tyto věci jsou, každý máme
jen svou perspektivu
Mně připadá, že touha po vazbě s někým druhým,
je nám daná
Pokud vím, existují výzkumy o tom,
že průměrná délka života zadaných lidí
bývá delší, než u lidí osamělých
A lidé žijící v manželství, tedy v jakémsi
„bezpečnějším“ svazku,
se prý dožívají ještě vyššího věku,
než spolu žijící nesezdaní partneři
Zahlédla jsem i tvrzení,
že zdravotní stav se zlepšuje
a život prodlužuje
i s pořízením zvířecího mazlíčka
My lidé prostě chceme vazbu
...
Jsme živorodí savci, první měsíce života
žijeme v těsném sepětí s organismem matky
a ještě rok po narození s ní potřebujeme být
těsně fyzicky spjati
Potřebujeme kontakt s něčím větším,
než my sami
S něčím, co se orientuje v tom
pro nás novém světě
S něčím stabilním, co známe a co nás ochrání
...
Může se samozřejmě stát, že zkušenost dítěte
z těchto prvních kontaktů s matkou
byla špatná, kontakt byl nedostatečný
nebo byla matka dokonce zdrojem nebezpečí
V těchto případech si dítě vytvoří obrannou strategii,
která se může vyvinout až v averzi k blízkosti
Přesto věřím, že nám vývojová psychologie ukazuje,
že vývojová očekávání dítěte
(důležitost stabilního druhého, potenciální slast
v bezpečí tělesné jednoty s ním)
nemůžou být vymazána, ale jsou jen překryta
štítem nouzové strategie přežití
Je to těžká práce, ale zažila jsem okamžiky,
kdy se podařilo odstranit bariéry strachu
způsobené odmítavou matkou,
a touha po blízkosti se vrátila,
spolu s jiskřičkami naděje a důvěry
...
Když spolu dva lidé chtějí navázat vztah,
jsou ovládáni přitažlivými silami,
jdou k sobě blíž a blíž, na všech rovinách,
a tak blízko, jak jim to umožňují
jejich strategie přežití
Chtějí navázat onu nejtěsnější vazbu,
jednotu, obdobnou jednotě s matkou
Pro lidi, jejichž důvěra nebyla v minulosti
těžce zasažena,
je přirozené dojít v psychické i fyzické oblasti
až k úplnému prolnutí,
sex je takovým prolnutím
...
Jak mnoho z hledajících lidí ví,
pocit jednoty je možné zažít také
s bohem, s vesmírem, přírodou
Bádání v těchto končinách
běžně s věkem přichází vlastně přirozeně,
jako touha po určité transcendenci
Někdy ale bývá nastartováno i právě nedostatkem
pocitu stability a bezpečí nás samých v sobě
Důvodem často bývá chybějící
bezpečná první vazba s matkou
a tím nedostatečně vyvinutá schopnost
vytvářet bezpečně pociťovanou vazbu
s partnerem v dospělosti
...
Výzkumy o tom, jestli má život v bohu
anebo v naplňující vazbě s přírodními živly
anebo s širokým okruhem přátel
srovnatelně pozitivní vliv na zdraví a život,
jako vazba na milovaného partnera,
k dispozici nemám
Tuto vazbu nezatracuji, je skvělá
Jen chci říct, že potenciálně
můžeme mít všechno
Pocit vlastní identity a přijímání sebe
= jednotu se sebou
Spojení s něčím, co nás přesahuje
= prožitky jednoty s přírodou, bohem, posláním
Spojení těla i duše se zvoleným druhým člověkem
= okamžiky jednoty s partnerem
Iveta Havlová
www.ivetahavlova