Jsme si souzeni, cítím to

V poslední době mě na Facebooku kontaktuje

nový typ mužů

Už mi schránku nespamují přímočaré zprávy tvrdých mužů,

ale cituplné vzkazy od mužů jemných

Vzkazy plné vzletu, romantiky, vší vážnosti a úcty

k jedinečnému spojení duší, které „spolu máme“

O osudovosti našeho budoucího setkání

Čtu v nich, mezi řádky, o velké touze

vyvěrající z velké prázdnoty

O snu, touze po ideální matce, po odčinění

bolestivé minulosti

O touze, která se ve své nenaplnitelnosti

přesunula z velké části do říše fantazie, sféry absolutna

Tón těchto vzkazů se blíží posvátnému vibrování manter,

pluje na vlnách a křivkách vyšších sfér,

voní dětskou nevinností a odevzdáním se lásce

... tedy do chvíle, než řeknu, že jsem zadaná

Potom většinou následuje otázka, jak můžu léčit lidi,

když jsem sama zablokovaná

...

Drazí přátelé, také jsem byla romantik plný vzletu

Blouznila jsem ráda a často

Ale věřte, že když vyléčíte svá zranění

a zaplníte citovou prázdnotu,

vaše orientace na nadpozemská splynutí a dvojplameny

se výrazně zmenší

A neznamená to, že byste se pak stali cyniky,

pragmatiky bez jakéhokoliv poprašku magií lásky

Že byste se příležitostně nemohli zalykat štěstím

Jen už to nebude v tak roztřeseném oparu,

tak neuchopitelné a prchavé

Postavy, ke kterým se v duchu či naživo přimykáte,

se nebudou tak měnit

- protože přestanete hledat neposkvrněný ideál,

ale budete pracovat na sobě a tím i na případném vztahu

A u každého souladného okamžiku s partnerem

budete vědět, čemu na něj vděčíte

Že za něj vděčíte jen a jen sobě, svým pokrokům,

svému uvolnění v nazírání na sebe a na druhého

...

Moje mantra je:

Čistit – sytit – smysluplně a radostně žít

Čistit (zpracovávat traumata)

Sytit (díry po citových deficitech z dětství)

Žít (dělat věci, které mě baví a naplňují pocitem smyslu)

...

Hlavně onomu sycení je potřeba se věnovat stále

Na kurzu sice můžeme vaše vnitřní dítě

jednorázově zasytit,

ale paměť našeho těla je plná syrových míst,

chuchvalců vzpomínek na smutné chvíle opuštěnosti,

a proto potřebujeme velmi zmnožit

i nově vkládané vjemy blízkosti a lásky...

Nejvíc je zpočátku potřeba přeprogramovávat

ony staré zdrojové zážitky

- představovat si a prociťovat, jak mě maminka

(zdravá esence mojí mámy, zbavená slupek svých traumat)

drží, mazlí, miluje

Ale stejně důležité jsou i všechny běžné

denní okamžiky sycení

...

Naplánujte si na každý den

nějaký láskyplný kontakt

Setkání s milovaným kamarádem

hezký telefonát s vřelou kamarádkou,

masáž, procházku krásnou přírodou,

jemné pomalé milování s hleděním do očí,

láskyplné splynutí se svým vnitřním dítětem

anebo se svým dílem v tvůrčím procesu

...

Je to trvalá práce

Těch syrových pocitů je v nás mnoho,

střádaly se dlouhé roky

Je zapotřebí nejmíň několika let stálého prosvětlování

tohoto šera zmáčeného dětskými slzami,

než se vnitřní pocit tepla a hojnosti trochu ustálí

...

Nehledejte spásu u druhého člověka,

nelákejte ho do svého šera

Objevte svou temnotu a klidně o ní otevřeně mluvte

Buďte upřímní sami k sobě i k druhým,

začněte přijímat skutečnost,

svou vnitřní realitu i to, že vaše dítě má tendenci

se k druhým upínat a pak se v nich zklamávat

...

Třeba se potkáme...

ale až to bude mít smysl

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz