Čekání na pohyby

Pokud byla výchova dítěte necitlivá, příliš autoritativní

anebo vzbuzovala u dítěte

pocit vlastní neschopnosti z jiných důvodů

- například rozmazlování, úzkostnosti rodičů

nebo obav matky z osamostatnění dítěte -

zanechá dítě prozkoumávání světa a svých pocitů

a přenechá výběr aktivit rodičům

Čeká na to, co mu bude dovoleno

a snaží se to provádět „správně“, aby se rodiče nezlobili,

případně ho pochválili

...

Léta běží a naše dítě si dost možná všimne,

že kamarádi mají doma větší volnost a důvěru,

že existují i jiné možnosti, jak žít

a začne proti rodičům a jejich příkazům revoltovat

Na samém jádru jeho vzorce chování to ale nic nemění

Stále je odpojeno od svých přirozených impulzů

- od zvídavosti a vnímání svého těla a přání

Pokračuje fixace na rodiče (a autority),

pouze namísto poslušnosti tu nastoupil vzdor

Dítě samo nevytváří „pohyb“,

čeká na pohyby zvenčí a na ty reaguje

Převedeno do obrazu z jiného prostředí

- není spisovatelem, hudebníkem, režisérem,

ale literárním, hudebním nebo filmovým kritikem

...

Přijde dospělost a je tu nová postava

představující jeho určitou závislost - partner

Po úvodní etapě vztahu, kdy se v zamilovanosti

na chvíli odváže

- je totiž nadšený z nových začátků a plný síly -

se opět projeví staré vzorce

Jeho prázdnota, rutinnost, schématické prožívání

a taky obě protikladné síly

- potřeba být postrkován a vzdor proti postrkování

Čeká na pohyby, které iniciuje partner

a pak proti nim protestuje nebo tiše vzdoruje

...

Může se stát, že tento člověk nakonec vykoná

svůj poslední akt vzdoru a partnera opustí

Prázdnota a letargie, které na něj pak dolehnou,

bývají někdy zdrcující

Chybí tu ono tlačící vozidlo,

proti kterému se můžu vymezit opačným činem

- místo A udělat B, anebo alespoň A s čárkou,

přičemž ale nemusí vymyslet ono A

Nejde o to, že by tento člověk neuměl cokoliv vymyslet

– akademicky A vymyslí, ale nemá k němu žádný vztah,

je to jen platonická možnost (jít si zacvičit, zasadit kytky...),

jeho tělo a mysl je ale odpojená, neangažovaná

Potřebuje další impulz od někoho zvenčí,

aby tento světle šedý tvar, potenciální pohyb

plasticky vystoupil z onoho moře nekonečných možností

a náš člověk se sám nemusel ani rozhodovat,

ani hledat motivaci a sílu tuto věc vykonat

...

Jsme tedy odpojeni od svých přání,

od nastavení na vyrábění si radosti

a tím od motivace a pocitu síly

Chceme být třeba zdraví a krásní

a řekneme si, že budeme cvičit

Nevíme ale, jaký pohyb nám dělá dobře

a v jakém prostředí, případně s jakými lidmi,

nás pohyb baví

Nedostatečně jsme experimentovali se svým tělem a životem,

nedostatečně naplno ho žili,

a tak třeba nevíme, že nejvíce radosti by nám způsobilo

jít každý den ráno pěšky 5 kilometrů do práce

- proti životu vzdorujeme, a tak se z postele vždy vykulíme

na poslední chvíli, vše děláme na poslední chvíli

jakoby v protiproudu,

a proto nám třeba příklad s pěšími túrami do práce

může připadat zcela nerealizovatelný, absurdní

A tak si řekneme, že začneme běhat nebo chodit do posilovny

a hledáme cesty, jak se přinutit k disciplíně

Třeba se zapíšeme na závod a pak už holt musíme makat

a máme z toho třeba i radost,

protože jsme alespoň vybředli z letargie

Ale na další závod se už možná nezapíšeme,

protože vlastně neběháme až tak rádi a ještě ten stres...

...

Neznáme taky dost své tělo a sami sebe,

a tak se neumíme věnovat dlouhému energizujícímu sexu,

který je sám o sobě radostným a omlazujícím cvičením

Dost možná, že i ten sex vnímáme do určité míry

podobně jako vše ostatní – útrpně, jako něco, co musím

...

V dospělosti už se tomu ani nedá říkat vzdor,

je to prostě sabotáž sebe sama

Představuji si ji jako poťouchlého opičáka,

který nám sedí na rameni a gratuluje si,

jak je mazaný a svobodný

Zatímco na noze má do krve zadřený

řetěz

...

Navázat znovu spojení se svým tělem, zvídavostí,

dětskou duší dobrodruha,

je jeden z největších úkolů, které znám

Je to jako učit se znovu dýchat a chodit

Cesta od Musím – přes Nechci – Můžu -

- Možná bych chtěl zkusit, ale nejsem si jistý –

- až k Chci a Udělám sám pro sebe

je dlouhá a lemovaná neúspěchy a částečnými úspěchy

...

Začněte nejdříve vnímat, jak dýcháte, jak se pohybujete,

přejděte k experimentování s různými aktivitami

bez velkého plánování, na základě impulzu

Neplánujte dosažení určitého výkonnostního stupně,

všímejte si důkladně svých pocitů

Buďte s aktivitami, zvířaty, přírodou sami,

nefoťte, nic nedokumentujte a nevyprávějte

o svých aktivitách přátelům

Jinak se vám nepodaří být skutečně na rande

s tím, co děláte, budete odpojení

Neusilujte o dlouhodobost, o žádné cíle,

nepředplácejte si permanentky, aspoň dokud se léčíte

Potřebujete se znovu naučit našlapovat

v onom posvátném prostoru vlastní spontánnosti

Bez tlaku a bez záruk

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz