Zrcadlové prožívání

Stejné přitahuje stejné

Lidé se stejnou traumatickou zkušeností

jsou k sobě přitahováni

Tato zkušenost je ale uložena v jejich jádru,

zatímco vnější,

na povrchu viditelná strategie přežití

bývá jiná

Stejné přitahuje stejné,

ale na povrchu polarizované

Člověk, který byl jako dítě zoufalý,

že ho máma nechtěla

je přitahován k člověku se stejnou zkušeností,

ale opačnou strategií přežití

Zoufale smutný člověk versus

naštvaně smutný člověk

Přitahujeme svůj stín

– to, co nežijeme

...

Kdo okázale projevuje sílu,

ukryl svou slabost

Kdo projevuje slabost,

ukryl svou sílu

Kdo šikanuje, byl šikanován

Kdo trpí, dokáže být krutý

Stín ukazuje, kde je světlo

Polarity existují vedle sebe

...

Co je ve stínu,

v tom mám nedostatek

Ten je potřeba do systému doplnit,

vytvořit rovnováhu

Duše chce být celistvá

Čím větší deficit v sobě mám,

tím víc do opačného extrému

musí být vychýlen můj partner

Pokud jsem ušlápnutá květinka,

partner musí být tyran

Pokud jsem bez vůle, v apatii,

partnerka musí být generál

...

Rozdělení rolí je dokonalé

- jeden prožije falešnou, zdůrazněnou sílu

a druhý falešnou, zdůrazněnou slabost

(kterou jako dítě používal coby nástroj ochrany)

...

Dokud jsme v těchto rolích,

jsme energeticky uzamčení ve stále stejném

prožívání a opakujících se situacích

Je to okruh

...

Systém ale vždy touží po rovnováze,

a tak, když prožívám slabost na jednom místě

(třeba v partnerském vztahu nebo v práci),

musím zažít sílu jinde,

(třeba v práci anebo ve vztahu k dětem)

...

V interakci s falešným silákem,

se ale falešně slabý člověk časem

opět dostává ke své síle, je k tomu donucen

Pokud to neudělá, duše stagnuje

a může přijít konec – nemoc i smrt

Ve vzájemné interakci se slabým,

se silák zase dostává externě do kontaktu

s konceptem slabosti,

a až v sobě slabý v pudu sebezáchovy

opět objeví sílu,

procítí silák konečně svou slabost i uvnitř

...

Skrz utrpení si dosud nevědomí partneři

pomáhají stát se celistvými

...

Čím víc věcí ve stínu, tím víc tlaku, rolí,

energetické neúplnosti

Jsme stále v poplachovém režimu

Potřebuji druhého, ale zároveň to, co potřebuji,

nenávidím

Není tu prostor pro blízkost

Je to kořistění a boj

Potřebuji tě a nenávidím tě

Není tu prostor pro blízkost,

pro klidné sdílení sebe

...

Čím víc věcí vystoupí ze stínu,

čím víc žijeme svůj plný potenciál,

tím víc jsme schopni prožívat sami sebe

a nepotřebujeme externí doplňky a

nepříjemná zrcadla

Můžeme vystoupit z rolí

a volně tvořit svůj život po boku partnera,

který není zrcadlovým odrazem našeho stínu

a nezávisí na naší síle nebo slabosti

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz