Dobro a zlo

Kdo subjektivně zažil „zlo“

(tj. svou bezmoc vůči zraňující moci druhého),

a nepochopil ho

si může jako strategii přežití zvolit

trvalý hněv,

Pak ovšem uvízne v energii tohoto zla

Velmi se totiž zlem zabývá

Přemýšlí o něm, vidí ho všude,

nenávidí a svou pozorností

zlo stále sytí

Jeho obzor je vyplněn zlem a jeho hněv

stále vyvolává konflikty

Sám se stává nositelem toho,

co nenávidí

...

Kdo zažil „zlo“ a zvolil strategii souladu s ním,

taktiku naprostého podřízení se,

se velmi zabývá „dobrem“ a harmonií

Chce vidět sebe i ostatní jako laskavé,

nasazuje si růžové brýle,

hledá polehčující okolnosti a viní sebe,

protože se bojí zlu postavit

Chce konat dobro a sklízet dobro

Odmítá realitu, míjí se se životem

a je potravou „zlu“,

živí to, čeho se bojí

...

Dobro a zlo objektivně neexistují,

jsou to jen dvě stránky jedné mince,

Věčný tanec polarit naší bytosti

Animální strachy, touhy a tlaky,

traumatické šachy bezmoci a moci,

strategie přežití zvolené v nouzi,

společenské preference, odměny a tresty

...

Existence je pragmatická,

a tím pravdivá, přehledná

V přírodě silnější prostě požírá slabšího,

pokud s ním nežije v užitečné symbióze

A lidské dějiny jsou plné

pravidel a dobové morálky

- včetně postoje k ženám a dětem -

které jsou očima dnešní bohaté společnosti

kruté a nemorální,

ale ve své době byly jen vyjádřením

pragmatické touhy lidstva přežít

v nepřehledných a nuzných podmínkách

Lidstvo prostě od jisté doby nemůže jinak,

než stále znovu podstupovat příliš velké

skoky ve vývoji a až následně se jim

klopotně přizpůsobovat

...

Jsme generace, která naráz dostala možnost

rozhlédnout se po světě a srovnávat se s ním

Během našeho života se změnilo státní zřízení

a získali jsme přístup k internetu

Psychologie už lidem nesplývá s psychiatrií,

mít terapeuta už není cejch

Sigmund Freud nás nasadil do hlavy brouka,

„že za všechno může matka“

(prosím, už se té věty v tomto ladění zbavme

- my ženy proti ní sice zdatně protestujeme,

ale nejpozději od vzniku křesťanství je tak snadné

do nás zasadit pocity viny)

...

Máme kusé informace, spoustu kusých informací

Srovnáváme se a hledáme viníky

Toužíme oddělit dobro od zla

Vymýtit zlo nebo popřít jeho existenci

a kolem toho se točí naše strategie přežití

...

To jediné, co potřebujeme, je

pochopit pragmatičnost existence

Setrvačnost, s jakou se životní pocit

a morálka našich praprarodičů,

přesunula do prarodičů a do našich rodičů

Tu propast mezi jejich a našim vnímáním

...

Nejsou tupí, ignorantští, zlí

Jsou výtvorem své doby

a kdybychom se narodili o padesát let dříve,

byli bychom jako oni

...

Hluboké pochopení přináší osvobození

od tanečků naší dětsky nezralé mysli,

která se zasekla v pocitech nenávisti

k rodičům či k sobě samému

...

Přítomnost je zcela neutrální

Je to nádoba, kterou naplníš čímkoliv,

v co se rozhodneš věřit

Nenávistí,

sebenenávistí

nebo láskou

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square