top of page

Každý moment strávený žitím je dobrý

To, co nám v dětství většinou chybělo, byla

pozornost rodičů a zároveň prostor

pro objevování a prociťování sebe a světa

Direktivní, divoce akcelerující momenty

(povely rodičů a tlak na okamžitou, bezmyšlenkovitou akci)

se střídaly se zónami rodičovského nezájmu a naší apatií

(z nedostatku podnětů a pozornosti, které malé dítě potřebuje)

Chvil, kdy jsme jako hodně malé děti, měli

pozornost a podněty rodičů a zároveň moře času

ke zkoumání a prožívání překážek i triumfů

bylo pomálu

...

Čeho naopak bylo dost, byly ony momenty

malých i větších šoků, při kterých bolí břicho, v hrdle

je úzko a jediným cílem je „nějak to přežít“

Počínaje už porodem

s jeho „divoce akcelerujícími momenty“

vyvolaného porodu a dalších urychlování

i „zónami osamění a apatie“

po podání anestetik mámě

...

V koříncích i prvních centimetrech

rostlinky naší bytosti je proto často vepsán

základní program: „Nějak to tu přežít“

...

Jakékoliv akcelerující momenty

(křik dítěte, rodinné odchody z domova, stres v práci),

i jakékoliv chvíle zavánějící zpomalením

(čekání ve frontě, jakékoliv omezující okolnosti, které

si navíc zbytečné vyrábíme svým strachem ze života)

pak tento program spouští

...

V žilách a mozku začne tepat věta Nějak to přežít

a my prudce zatoužíme po odpojení od dané chvíle

A tak: si dáme kafe

Jenže pak přijde další moment, v řádu minut,

a my jsme kafe už měli, a tak si dáme čaj

Ale netrvá dlouho a zase nás něco

urychlí nebo zpomalí, přijde další spouštěč

Čaj už jsme měli, a tak si dáme čokoládu, oříšky nebo

se podíváme na mobil a zkontrolujeme esemesky,

emaily, Facebook nebo zpravodajství

Anebo přijde něco většího a my si rovnou

pustíme film a po něm další, nebo někomu zavoláme

...

Téměř každý okamžik, který je věnován

plnému, odvážnému žití

přináší určitou akceleraci nebo překážky a zpomalení

...

My jsme ale v kořínku a prvních

centimetrech stonku života naprogramováni,

že tohle nechceme, a tak

je pro nás každý okamžik strávený žitím

neúnosný

V práci je to příliš náročné

S dětmi příliš frustrující

S partnerem vysilující

Vaření a péče o domácnost nudná

Nemůžeme se donutit hýbat, „není příležitost“

Při prvních známkách tlaku nebo protitlaku

(akcelerace nebo zpomalení),

které jsou ovšem běžnými součástmi života,

jdeme do odpojení

...

Hluboko v naší psychice chceme

život jen přežít

„Každý okamžik strávený něčím jiným, než žitím,

je dobrý,“ hlásá podvědomí

A tak toužíme odjet na exotickou dovolenou,

odpočinout si od života

Jen číst a číst knihy

Jen malovat a malovat

Jen psát a psát

Jen jíst a pít (a následně se motat v kruhu vyměšování

a problémů s pletí, postavou, orgány)

Jen se bláznivě zamilovat a vznášet

...

Kdysi to bylo ležení s dudlíkem, plyšáčkem,

později natáčení vlasů na prst, fantazie,

nekonečné poslouchání písniček,

umrtvující repetitivně činnosti, okamžiky

slastného limbu, když začínám něco jíst...

...

Jen jet v nějakém spolehlivém režimu,

ve stabilním, nezneklidňujícím tempu

Jednou se snažíme brzdit akceleraci

(stahujeme se z diskusí, konfliktů, bojíme se rozhodnout),

a za chvíli akcelerujeme ven z apatie

(workoholizujeme, přemisťujeme se, abychom ji necítili)

...

Najít si neprůstřelný režim anebo občas ulétat do „volnosti“

obluzení alkoholem, drogou, dovolené, střídání partnerů,

krátkodechých euforických nápadů... nepomůže

Je potřeba najít a oslovit ony pradávné prožitky z dětství

a změnit onu větu v kořenovém systému své osobnosti

...

Každý, kdo už několikrát prožil rodinné konstelace, dýchání

nebo nějakou formu regresní sebereflexe, dokáže hledat

a najít zdrojové zážitky v bludišti své psychiky

Dokáže najít zdroj svého vzorce – v porodu anebo

direktivních a zároveň apatických momentech dětství

Objevit je a dospělým způsobem na ně nahlédnout

jako na překonané,

vám úplně změní život

...

Po všech těch marných pokusech vymanit se

ze svých propadů, obsesí a závislostí

se najednou, jakoby samy od sebe, v mysli

objeví věty:

„Každý moment strávený něčím jiným, než žitím,

je ztracený.“

„Každý moment strávený opravdovým žitím,

je dobrý.“

...

A ať už na vás pak přijde vlnka

urychlení nebo zpomalení, jen se nadechnete

a půjdete upéct originální koláč

anebo s dětmi vyrobíte dárky pro

rodinu, kamarády a sousedy

Jen tak :)

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Archiv
Sledujte Ivetu
  • YouTube
  • Facebook App Icon
  • Instagram
  • LinkedIn
  • SoundCloud
bottom of page