Korona: 3 cvičení k překalibrování psychiky
Léta sama sebe přesvědčuji, až jsem nakonec uvěřila, že nejsem bezmocnou obětí genetiky, výchovy, partnera, prostředí. Věřím, že stav našeho zdraví, pohody, vztahů, materiálního zabezpečení jsou přesným odrazem našeho vnitřního nastavení, se kterým můžeme vlastním přičiněním dělat divy. Není samozřejmě lehké tento přístup ke světu přijmout, býváme uvízlí v paradigmatu viníka a oběti, v naučené bezmoci. Cítíváme se chycení v pasti, kdy nerozumíme, proč jsou věci, jak jsou a nevíme co udělat nebo nemáme sílu. A proto hledáme příčinu našeho strádání „venku“. Partner je všemocný – to kvůli němu se cítíme špatně a nemůžeme nic dělat. Situace na trhu je všemocná – to proto nemáme peníze. Počasí je špatné, a tak máme špatnou náladu. Naučená bezmoc obírá o energii, drajv, směr, způsobuje, že jen přežíváme.
Korona vir není všemocný, to víme. Není to morová nákaza, pod kterou padají mladí, stejně jako staří, slabí, stejně jako silní. Zdá se, že zabíjí jen ty oslabené. Takže asi můžeme něco dělat, nejsme bezmocní.
V přírodě je to tak nastaveno. Všichni se chceme najíst a, pokud jsme v pohodě, tak i rozmnožit. Korona vir v tom není jiný. Zkusí to na každého a uspěje tam, kde je on silnější a člověk slabší.
Co nás dělá silnými? Odvaha a chuť žít. Pokud máte chuť k životu silnou, bude i organismus silný. Ale chuť k životu není totéž, co strach ze smrti.
Vzpomeňte si na dny a týdny, měsíce před vypuknutím epidemie. S jakou radostí a vášní jste se každý den budili? Jak moc jste se cítili chyceni v pasti? Ve vztahu s partnerem? S dětmi? V práci? V domácnosti? Je načase s tím něco udělat. Drobné krůčky.
Není to samozřejmě jednoduché. Naše vědomá mysl obsahuje asi jen 10% ze všech informací, které nás řídí, ostatní jsou v podvědomí, v implicitních knihovnách mozku. Vůlí, pouhým vytčením cíle a plánováním se tudíž mnoho nezmění. Těch 10% nepřetlačí 90% a nepřeruší vlákénka informačních silnic a dálnic, které spojují racionální mozek s hlubšími vtisky v zákoutích emočního mozku.
Je potřeba, aspoň drobně, ale systematicky každý den proměňovat naše myšlení na hlubší úrovni. Měnit nastavení oné chemické továrničky těla, která chrlením hormonů udává směr našemu přemýšlení a cítění. Pozměnit „dráty“ obvodů v naší nervové soustavě, tak aby stresující pocit a myšlenka negradovaly tím, že se zvykově napojí na ještě katastrofičtější pocit a myšlenku, ale aby byla zneklidňující myšlenka hned napojena na nějaký zdroj uklidnění.
V našem těle je uloženo množství vzpomínek (ty, které si pamatujeme i ty, které si nepamatujeme) na stavy bezmoci. Pokud byla ona událost traumatická, je pravděpodobné, že zůstala oddělena od všech ostatních informací v nervové soustavě, tedy i od těch posilujících (například, že ona událost dopadla dobře, že máme spoustu zdrojů, že jsme v lecčems v životě uspěli, že jsme silní). Jakmile potom přijde šok, například v podobě epidemie korona viru, může se stát, že se napojíme na toto izolované traumatické místečko v naší psychice a spadneme „dolů“, do pocitu zmaru a bezmoci.
Proto je potřeba naučit se hrát si s drátky svých obvodů, každý den aspoň chvíli „předrátkovávat“, napojovat ona dětská, izolovaná místečka v naší psychice, tvořit propojení s dospělejšími, racionálnějšími částmi psychiky. Jak na to, tady jsou tři příklady:
1) 1. Nakresli si obrázek, stačí schématický, barevný, vyjadřující tvůj pocit z nějaké události, kdy jsi byl silný, rozhodný, klidný. Dívej se na něj a zatanči s kolem něj pomalý, procítěný tanec a sleduj u toho své myšlenky a pocity… 2. Pak schématicky nakresli svůj pocit z korona, prohlídni si ho a zaznamenej myšlenky a pocity, ale netanči… 3. A nakonec nakresli finální obrázek, který pocitově spojuje oba předchozí, zatanči si na základě pocitů z něj a vnímej své pocity a myšlenky. Měly by se objevit nějaké nové pohledy na věc, nová síla.
2) Vyber si 5 svých oblíbených písní, které v tobě vzbuzují příjemné, energizující nebo jiné pozitivní, naděje plné pocity (ne tedy například melancholii nebo nostalgii). Pomysli na situaci kolem korony a pak si pusť první píseň a nech své myšlenky samy obíhat kolem tématu. Po každé písni si zapiš nové vhledy, nové posuny. Každá písnička by měla přinést něco trošku jiného a nového.
3) 1. Vzpomeň si na chvíli ve svém životě, kdy jsi zvládl nějakou náročnou situaci. Vybav si pocit ze sebe, vnímej fyzický pocit v těle, emoce a myšlenky (třeba na to, jak jsi v té chvíli smýšlel o sobě, o své budoucnosti, jaké své vlastnosti jsi použil…)… 2. Pak si vybav další situaci, a to takovou, kdy se ti v životě podařilo být víc takovým člověkem, kterým si přeješ být. A znovu prociť, cos tehdy cítil v těle (jakým způsobem v tobě kolovala energie, jestli jsi měl třeba silné nohy, energizované ruce, teplo na hrudi, dokonalou rovnováhu…), jaké jsi měl emoce a myšlenky… 3. A nakonec si vybav situaci kolem korona viru a všechny ty pocity těla, emoce a myšlenky z oněch zdrojových chvil ve tvém životě přiveď do této situace. Prociť celý ten stav například tepla na hrudi, dokonalé rovnováhy, myšlenky typu „Tohle je příležitost k…“ a podobně. Propoj strachové místečko s klidovými, silnými místy.
Každý den stále více propojujte oddělené části své psychiky, stávejte se celistvějšími. A taky dělejte příjemné věci, tvořte, bavte se, hrajte si se svými blízkými, ať se vám chce žít víc než koroně.
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz