top of page

PŘEPROGRAM: Nahrazení boje s mámou pochopením a spoluprací

Dnes, jako každý den, sleduji své vnitřní dění, různé proudy psychiky. A pokud se otevře cestička, prakticky denně drobně přeprogramovávám staré vzorce, které se objevují. Používám k tomu, podobně jako na mých kurzech, především nějakou techniku na vybití starého traumatického náboje, plus přeprogramovou techniku, například rozhovor s ideální (nebo neideální, ale zralou) maminkou. Dnes se mi po mém ranním běhu a plánování stavby altánku s partnerem otevřelo téma spolupráce s mámou. Ta pro nás mohla být v dětství samozřejmostí anebo to mohlo drhnout. Možná by někomu z Vás mohl přijít k užitku maličký přeprogram, který mi dnes ráno prošel hlavou i tělem. Tady je. Stačí pomalinku číst (vždy jednu větu a zastavit) a představovat si možnost, že Vaše maminka v dětství s Vámi takto otevřeně mluví a spolupracuje. Vnímejte, co to dělá s Vašimi myšlenkami, emocemi, tělem. Mohou přijít nové myšlenky a pocity, které začnou uzdravovat Vaše zranění... Je to jen kratičká ukázka, kterou můžete dál rozvíjet:

Přeprogram: Spolupráce mezi mnou a mámou

DCERA (SYN) K MÁMĚ:

Mami, když po mně něco chceš a já ti okamžitě nevyhovím anebo to neumím nebo něco pokazím, mluvíš se mnou tak, že se cítím hrozně zahanbená. Jako bys si myslela, že jsem hloupá, sobecká, nemožná, že ti chci zle.

MÁMA K DCEŘI (SYNOVI):

„Moje drahá dcero (synku), když takhle mluvím, tak to znamená, že je na mně něčeho moc. Třeba si nevěřím, že zvládnu nějakou situaci anebo nevěřím tobě, že mi chceš pomoct, že mi nechceš zle… To je proto, že mi to připomíná něco z dětství. Chvíle, kdy jsem něco neuměla, kdy toho na mně bylo moc a nikdo mi nepomohl, a ještě se na mně zlobili… A tak jsem zahlcená a vypadá to, že se zlobím na tebe.

Když uvidíš, že jsem v propadu, řekni mi to. Můžeš. Prosím tě o to, budu ráda. Řekni: ´Mami, když takhle o mně mluvíš… nebo takhle se mnou mluvíš… jsi v propadu. Takhle mluvit nechceš… Vím, že mně máš ráda, jen jsi v propadu…´

A já se probudím a vzpomenu si, že jsi moje milovaná dcera (syn) - nevinná, chytrá, ochotná… a že spolu všechno zvládneme… Pomalu a třeba s pomocí někoho dalšího… Nejsme sami, vždycky jsou kolem nás ochotní lidi, kteří nám pomůžou. Stačí říct… Mají nás rádi. A já mám ráda tebe.“

Pokud by byly emoce, které u toho prožíváte příliš silné, na chvilku přestaňte a rozhlédněte se třeba po zahrádce nebo se chvíli dívejte na oblohu, obejměte polštář, broukejte si písničku. Zkrátka se trochu odreagujte a načerpejte znovu pozitivní energii :)

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Archiv
Sledujte Ivetu
  • YouTube
  • Facebook App Icon
  • Instagram
  • LinkedIn
  • SoundCloud
bottom of page