HRANICE VYJADŘUJÍ ZNALOST A CÍTĚNÍ SEBE

Včera proběhl kvantový imprint na uzdravení jednoho z nejhlubších raných zranění, které si v sobě nosíme. Je to pozůstatek tříleťáčka v nás. Říkám mu strategie přežití Hračka.

Pokud neproběhne dobře tato fáze našeho života, nedostaneme dost času a prostoru poznat, jak funguje naše tělo svobodně. Necítíme své potřeby a přání zevnitř, ale skrz "nitku" na druhého.

Chybí nám pak vjem plnosti a rovnováhy těla. Nejsilnějším pak zůstane vjem napojení na druhého a zbytek těla je v případě konfliktu (nebo i jen když je někdo nablízku) jako by prázdný. I vlastní názory nám pak znějí prázdně, jako bychom slyšeli a cítili druhé víc než sebe... Když se pak začínáme postupně oddělovat a "obydlovat" vlastní tělo, cit, názory... jsme po přechodnou dobu velmi rázní, až ostří. Je to potřeba, abychom sami sebe vůbec slyšeli a dali sobě určitou plnost, hlasitost, váhu.

Poslední fází tohoto vývoje je pak stav, kdy už vědomě žádné hranice nevytyčujeme. Sama naše pevná identita a napojení na vjemy těla, na cit a na myšlenky doslova tyto hranice vyzařují každým slovem, pohledem, pohybem.

Pokud máte zájem koupit si hodinový kvantový imprint na téma Hračka ze záznamu (funguje stejně jako naživo), napište mi do sz nebo na ivetahavlova@seznam.cz... Stále je také ještě možné přihlásit se na víkendový workshop na stejné téma, který dobudovává tyto tělesné, citové a mentální kompetence. Workshop se koná tento víkend 28.2. - 1.3. Dotazy poprosím rovněž emailem.

Iveta