JAK SE PŘESTAT VYHÝBAT OBTÍŽNÝM SITUACÍM
To, čemu se člověk vyhýbá, není
konkrétní situace nebo konkrétní člověk,
ale určitá TYPOVÁ situace a emoce s ní spojená
Je to situace z mého dětství, kde jsem zažil
nebo pravidelně zažíval
šok nebo bezmoc
…
Pro tuto situaci nemám ve své vnitřní mapě
nástroje pro její zvládnutí
Tato situace prostě MUSÍ
vždy dopadnout špatně (myslíme si)
…
Vyhýbáním se ovšem
moje kompetence situaci čelit
- třeba se o ni jen otřít -
dále upadá
Pěstuji si FÓBII
A fóbie pak ještě lépe startuje
šok a zahlcení,
pokud danou situaci potkám
…
Vyhýbání se produkuje ještě větší
VYHÝBÁNÍ
Nepřipravuji se na zvládnutí dané situace,
na možný úspěch už ani nemyslím
Nepokouším se růst, hledat nástroje a zdroje,
jak situaci zvládnout …
a tím se připravuji na obří neúspěch,
přímo VÝBUCH
…
Ano, některé situace v nás spouštějí
ty nejtěžší pocity a emoce z hlubokého dětství
Možná potřebujeme chvíli oddech,
dát si od situace odstup
ALE NE NA DLOUHO
Hrozí zakonzervování a postup
směrem k fóbii
Hrozí, že si vybudujeme celý vnitřní svět
- soukolí z oceli, olova, praskajících trámů
a ozubených kol –
jehož jediným úkolem je nevidět, neslyšet,
nebýt, jen abych necítil
…
A tak vždy, když se něčeho bojíte,
dejte si oddech, naberte síly, poraďte se,
získejte podporu a pak se pokuste
být v dané situaci aspoň trochu,
třeba nejdřív jen ve své fantazii
…
Živě si představujte, že s druhým mluvíte
třeba o tom, co vám vadí
Nacvičujte si rozhovor o vašich potřebách
a na druhé straně si představujte někoho,
kdo rozumí, kdo naslouchá, ptá se
na podrobnosti, říká Aha, to jsem netušil,
to je mi líto, jsem moc rád, že mi to říkáš
Chci abys byla spokojená, jinak mám pocit,
že dělám něco špatně
To je skvělé, že o těch věcech mluvíme…
Tím si v psychice vytváříte novou "dráhu",
mentální mapu i tělesný a emoční pocit,
jaké to je, když vám důležitý blízký rozumí
A že je to možné
(i když ve vašem dětství to možné nebylo)
…
Můžete si pro začátek představovat někoho cizího,
ale později už i onoho konkrétního člověka,
o kterého jde… ale ve své fantazii si představte,
že prošel nějakým oči otevírajícím kurzem
nebo terapií, že si přečetl knihu, která
mu leccos objasnila
anebo dokonce, že pochází ze zdravé rodiny,
kde se o věcech mluví v klidu a hledají se cesty,
jak by mohli být spokojení a šťastní všichni
…
Vyhýbání se možná trochu tiší nervy
(alespoň na začátku, než tenze z vyhýbání se
naopak naroste),
ale konzervuje situaci
a tím posiluje pocit bezmoci, životní stagnace a
nakonec živí depresi
…
Každý malý krůček dopředu se počítá
Nehleďte na daleké cíle
Pokud to nemáte v mapách, nechtějte se hned
cítit ve vztahu například úplně svobodní,
pokud tohle je onen velký cíl,
ale zkuste začít mluvit o tom, že máte tendenci
cítit se nesvobodní a co by vám trochu pomohlo
(dvakrát týdně čas pro sebe,
možnost neodpovídat na smsky hned…)
Anebo nemyslete hned na velký cíl
domluvit všechny záležitosti kolem rozvodu,
ale začněte rozhovorem o tom, jak dát
vašemu styku s dětmi víc pravidelnosti…
…
Jak (přibližně) říká klasik:
Všechno, čemu se aktivně věnujeme,
má tendenci růst.
Volme dobře
Iveta