ZÁKLADNÍ PRINCIP OSVOBOZENÍ I OCHRANY PROTI "NARCISŮM"
ZÁKLADNÍ PRINCIP OSVOBOZENÍ I OCHRANA PROTI „NARCISŮM“:
NUTNOST VYŘADIT Z MYŠLENÍ PRINCIP „JSEM ŠPATNÝ“ a „JSI ŠPATNÝ“
Začnu své vysvětlení na příkladu početí klientky
Povedlo se, neplánovaně, a kolem této události
se vytvořila rodinná legenda, že táta mámu oplodnil
naschvál, podvodem, protože si ji chtěl „pojistit“
…
V regresích jsem pak viděla, jak se v podvědomé mysli klientky
vytvořily vrstvy myšlenek a přesvědčení, kterými se snažila
s touto skutečností vyrovnat
…
Bylo tam 38 různých přesvědčení, které postupně
nabraly formu výsledné strategie přežití. Ve zkratce:
Nechtěli mě, jsem vadná, zavržené mládě.
Táta je špatný, podváděl.
Máma je špatná, dělá oběť, měla se o sebe postarat.
Táta mě chtěl (je dobrý), máma mě nechtěla (je špatná).
Pokud nedokážu, že táta měl právo mě počít „podvodem“,
není moje početí právoplatné, nemám právo existovat.
Musím tedy věřit tomu, že správné je druhého spoutat
jednostranným aktem.
Musím dokázat světu, že je v pořádku být podvedená,
spoutaná, zotročená.
(Klientka se stále v průběhu let dostávala do vztahů,
kde byla podváděna a kde sama sebe uvěznila v domácnosti)
…
V průběhu léčení se pak tato přesvědčení měnila
až do výsledného:
Každé chování člověka je v dané situaci jediné možné.
Člověk je komplexní množina programů a vlivů.
Nikdo nemůže jednak jinak, než jedná.
S danou genetickou a výchovnou výbavou by každý
ve stejné situaci jednal stejně.
A dále:
Nemusím si v životě zvolit stejné chování,
jako táta/máma/jiní lidé,
ale nejsem tím lepší, ani horší
…
Pokud nedojdeme k tomuto výsledku,
prožijeme svůj život ve střehu,
kde pořád musíme být na „správné straně“
A stejně každou chvíli zažíváme šoky, když zjišťujeme,
že jsme například blízkému „způsobili“ špatné pocity
anebo že „většina“ lidí něco dělá jinak než my
…
Ovšem oni jiní lidé, nejsou já
Mají odlišné otisky prstů, odlišný příběh, programy
I kdybych byl jediný na světě, kdo se chová jinak,
je to v pořádku a, kdo ví, třeba stojím na začátku
nové vlny a další se přidají
…
Ale vraťme se k příběhu klienty
Když už při svém početí nacítíme, že je někdo špatný
anebo to slýcháme v rodině (či načteme z rodu),
snažíme se žít tak, abychom, podobně jako klientka,
dokázali, že onen člověk není špatný, protože
chceme, aby rodina držela pohromadě a my byli její součástí
…
A způsob, jakým to můžeme dokázat nejsnadněji,
je to, že podvědomě dokazujeme, že není jediný,
kdo se takto chová, takže například potom také:
Budeme oplodněny neplánovaně.
Necháme se uvěznit uvnitř rodiny.
Nenaplníme svůj potenciál, protože se například snažíme dokázat,
že máme není blbá. (Paradoxně se naše psychika často
pokouší vyvrátit myšlenku, kterou předtím sama stvořila
- například jsme v pubertě pojali kompenzační myšlenku,
že je máma blbá, ale potom ji musíme opět dorovnat
svým neúspěšným životem)
…
A tudíž, nesmýšlej o blízkých špatně,
protože se za to podvědomě budeš trestat/dorovnávat
Takto vzniká ono pověstné:
Já nejsem OK, ty nejsi OK.
Ty jsi špatný, ale já taky (protože tě miluji a potřebuji)
Totéž platí pro náš odsudek vůči komukoliv,
všichni lidé jsou jedna velká lidská rodina
…
Proto se staňme advokáty všech:
Jsi dobrý a já taky
Hledej, proč lidi nejsou bídáci nebo ubožáci
(Nedávno jsem naciťovala psychiku diktátorů.
Putinova zněla: Přináším světlo.
Maova: Musíme se dívat dopředu.)
To samozřejmě neznamená, že se nemáme bránit,
každý se o sebe musí postarat
A například Putin nám darem kontrastu
přináší zesílení uvědomění našich hodnot
…
Plně dařit v životě se tedy může jen lidem,
kteří věří premise: Já jsem OK, ty jsi OK.
Pokud to nedokážeme, musíme podvědomě stále dorovnávat
…
A pokud nevěřím, že já jsem dobrý,
potřebuji dokázat, že ani druhý není dobrý,
protože jinak bychom nemohli být spolu, rovnocenní
Čím silnější sebenenávist a čím blíže daného člověka chci mít,
tím více se ho pokusím očernit
Z toho také vyplývá nechvalně proslulá schopnost
Narcisů a Psychopatů
zkritizovat téměř cokoliv, protože téměř každý bod
jejich přesvědčení o sobě je otráven a bolavý,
takže pokud se vám otevřeli a chtějí s vámi vztah,
jste to právě vy, koho musí očernit nejvíce
Je to volání po lásce
…
V kontaktu je nutné setrvat v sebelásce
a zároveň chápat a zrcadlit pocity druhého
(doslovně opakovat jejich věty, aby k nim dolehlo,
že jsou slyšeni)
Ale pevně zůstat na své pozici a opakovat:
Já jsem dobrý a ty taky.
Není na tobě jediný kaz.
…
Jen pevně ukotveni v pocitu: Jsem v pořádku tak, jak jsem a druzí také, mohu prožít nejvyšší úroveň svobody, bez nutnosti vázat se k lidské rodině snižováním druhých nebo sebe
Iveta