"Silné ženy"

Před chvílí jsem na FB zahlédla odstavec z článku "o silných ženách“ Psalo se v něm, že silná žena se snaží pomáhat muži, tomu zranitelnému dítěti v něm, často tím, že se obětuje, zanedbává své potřeby Chci k tomu říct své ... ZACHRAŇOVAT DRUHÉHO ... VNÍMAT DRUHÉHO PŘEDEVŠÍM JAKO DÍTĚ ... OPOMÍJET SVÉ POTŘEBY ... SNAŽIT SE (tj. přemáhat se s vidinou odměny) - to všechno jsou znaky dětského jednání, ne znaky chování dospělé ženy a partnerky Je to chování vedené snahou ovlivnit druhého, aby pak mohl uspokojit mé potřeby, které si sám uspokojit nedokážu (v „dospělosti“ případně také nechci!, zvedám bradičku a dupu nožičkou) ... Nesnažte se tolik dělat ty nejlepší, nejefektivnější, nejzáslužnější, nejobětavější věci Prostě se uvolněte a zaměřte se především na sebe Učte se cítit a uspokojovat své potřeby Můžete o nich s druhým i mluvit a povzbuzovat ho, aby on mluvil o těch svých Moc prosím, nehrajte si na maminku nebo zachránkyni svého drahého Maminky se obětují, musí upřednostnit potřebu svého nemohoucího dítěte A jakmile to začnete dělat ve vztahu, jakmile si začnete hrát na „silnou ženu“ (anebo silného mateřského muže), hrajete maminku, z druhého se stává dítě a mizí partnerství ... Ale ve skutečnosti je to ještě jinak Jakmile začnete hrát „silnou ženu“ nebo „silného mateřského muže“ sklouzáváte sami do role dítěte, které se takto, jaksi přes dlouhou ruku, snaží získat odměnu, naplnění svých potřeb Máme tady pak dvě děti, které si hrajou na rodinu „Rodič“ se vyžívá ve falešné síle a uvnitř úpí prázdnotou A „dítě“ může sice s úlevou přijímat část z toho, co dostává, ale zároveň v něm bude narůstat pocit nespokojenosti a touha vyrůst, postavit se přemoudřelému „rodiči“ Anebo utéct a v jiné náruči - většinou tajně, aby nepřišlo o "mámu" - procítit svou dospělost ... Ziskuchtivý vyčerpaný rodič a ziskuchtivé nevděčné dítě oba nevědomě, dětsky toužící po svých vlastních biologických rodičích Po tom, být pro ně důležitý Být jim nablízku - buď tím, že mě potřebují anebo tím, že jsem sám tolik potřebný (někdy si své role osvojíme natolik, že "partner" hrající dítě onemocní nějakou závažnou chorobou a druhý o něj, s určitým uspokojením, pečuje) ... Nesnažte se být silní, uznejte svou slabost, své potřeby Buďte upřímní Pak mezi vámi vznikne blízkost, spolupráce a tím svého druhu dospělé partnerství, byť jeho obsahem často bude střídavé dělání rodiče tomu druhému ve chvílích jeho slabosti Buďte klidně v pondělí na půl hodiny maminka a ve středu na hodinu dítě A bude v tom větší autenticita, větší síla, než v úsilí, vyčerpanosti a prázdnotě role vždy silné ženy