Závislost na milenci nebo představě o něm

Žena je v obýváku se svým citově chladným manželem,

tedy její tělesná schránka,

celou svou myslí a srdcem si imaginuje okamžiky

s milencem, který ji drží za ruku, tiskne k sobě, šeptá slovíčka...

...

Muž šlape do kopce s malinkým synem na ramenou, na výletě,

metr za ním funí jeho věčně nespokojená žena,

v jeho mysli se však právě odehrává sex s milenkou,

to plné odevzdání, které nikdy s žádnou ženou nezažil...

...

Manželé jdou spát, mechanicky si popřejou, zhasnou,

otočí se k sobě zády a muž hned usne,

žena ale ještě dvě hodiny prožívá - tu něžné milování,

tu jen pevné objetí s někým, kdo ji nadevše miluje...

...

Pokud se nám naše matka v dětství plně neoddala

(o mnohých důvodech jsem psala už tolikrát),

postupně jsme si v dětství na tuto situaci zvykli

Jako teenageři jsme určitě nežili

v trvalém stavu zoufalství,

že si nás rodiče moc nevšímají...

Prostě jsme proti tomu otupěli a zařídili se

Naučili jsme se odpojovat, snít,

našli si kamarády, zájmy

...

Ale pak přišla první zamilování

I když byla nejprve, možná, spíš jen

adrenalinovým zážitkem, někdy i stresem,

postupně jsme objevili onu nádheru pocitů,

na které jsme dávno rezignovali:

plné přijetí nejbližším člověkem,

jeho pozornost,

také náplň, společná nadšená aktivita

...

Čím méně jsme těchto „komodit“ dostali v dětství,

tím větší drogou

se zamilování, „láska“, v dospělosti stává

A, zároveň, čím méně nás dětství a manželství rodičů

vybavilo vzorcem na prožívání stabilní dospělé lásky,

tím více se k zamilování, své droze

utíkáme náhražkově, v duchu

Odpojováním se od citově neuspokojivých

denních situací

a přisáváním se k imaginárnímu zdroji v duchu

Teď, když jsme objevili zamilování a pocity,

které je doprovázejí a tolik se podobají

bezpodmínečné lásce matky (partner je zprvu bez chyb),

naše staré dětské zdroje

- prarodiče, koníčky, kamarádi -

už nedostačují, už to není ono,

chybí ta sladká intenzita

...

Ocitáme se tedy v tunelu

Kamarádi, koníčky, práce... to vše

do určité míry funguje

jako zdroj uspokojení a naplnění jen do doby,

než se na obzoru objeví potenciální partner

Pak jde všechno stranou

V manželství, které s sebou často navíc nese

pocity bezvýchodnosti

(nemůžu odejít kvůli dětem, okolí, majetku...)

může být situace ještě horší,

protože časové vytížení i morální principy

zamilování do nového objektu ztěžují

a zároveň tento člověk denně čelí

svému dětskému traumatu,

nyní v podobě citové deprivace v manželství

...

Člověk, který v dětství citově strádal

a poté si v pubertě či mladé dospělosti

uvědomil sladkost drogy zamilování,

je lapen do pasti závislosti

Buď se vyčerpává neustálým honem

na lásku

anebo si ničí život odpojováním se

od reálných situací

a přisáváním se k imaginárním obrazům

...

Tato forma závislosti se léčí pomalu

Je potřeba projít mnoha čistícími i sytícími

procesy

Zaplnit se zevnitř a najít své místo i ve společnosti,

- takové, které přinese smysl i potěšení

Ale vedle toho je možné udělat i další věc

Uvědomit si, že dobře na těle i na duši

si potřebuji udělat tam, kde jsem právě teď

a reálně

Potřebuji se znovu naučit oceňovat

i další činnosti, potěšení, další lidi,

byť je intenzita prožívané sladkosti

zprvu mnohem slabší, oproti

závratnému šlehnutí si zamilování

...

Zkuste začít mnohem více vnímat své tělo

a dělat mu příjemné pocity mnohokrát za den

- uvolněním, dotykem vlastní dlaně na kůži,

měkkou chůzí

Prociťte si, kdo všechno vás má rád

... opravdu živě si prociťte,

co mezi sebou máte s kamarádkou,

kolegyní, svým psem, sami se sebou

a kultivujte všechny své vztahy

Dělejte si cvičení vděčnosti,

do hloubky prožité,

za všechno hezké, co ve vašem životě je

Rozšiřujte pojetí

vašeho zdroje energie

...

Vaším zdrojem může skutečně být

tolik věcí!

Kontakt s vlastním tělem,

se sluncem, s přírodou,

třeba také s bohem nebo zdrojem života,

s procesem vlastní tvořivosti,

s lidmi, které máte rádi a oni vás,

s něžným a hravým dítětem ve vás,

ale konečně i se všemi lidmi

Každá navázaná vazba,

ať sebekratší

- rada ztracenému turistovi,

vyrobení překvapení pro kolegy,

úsměv v metru, nejistě a pak vděčně

sdílený ztrápenou mladou maminkou

nebo osamělou starou ženou, na kterou

už několik měsíců nikdo nepromluvil –

může sladce pohladit po duši

...

Zkoušejte, stále tvořivě zkoušejte,

navazovat vazby všeho druhu

Dovolte závislému dítěti ve vás

vyrůst

v samostatnou

a štědrou

bytost