Jak zapomenout?

Jak na něj/ni mám přestat myslet?

Opustil/a mě,

ale pořád si promítám ty chvíle,

kdy jsme byli spolu

Tolik mi chybí

...

To první,

co je potřeba udělat,

je uvědomit si,

co mi to vlastně chybí

Pocit, že mě má někdo rád?

Že ve mně někdo věří?

Že na mně záleží?

Že je o mně postaráno?

Že se cítím v bezpečí?

Že cítím smysl?

Že se bavím?

...

Je jen zdání,

že vám chybí Petr nebo Monika,

chybí vám něco

zcela konkrétního

A čím méně si to umíte

zajistit sami,

tím více bezmocně vzpomínáte

a upínáte se k okamžikům,

kdy vám to někdo druhý

zprostředkoval

...

Je zcela mimo vaši kontrolu,

jestli se k vám Michal nebo Alena

vrátí

(a pokud pevně věříte, že to ve vaší moci je,

něco je špatně)

ale můžete pracovat na tom,

aby měl váš život smysl,

abyste se cítili v bezpečí,

abyste se o sebe postarali,

bavili se,

rozvíjeli láskyplné vztahy s lidmi

...

Až vás příště přepadne

hořkosladké vzpomínání

na bývalého partnera,

namísto Ach, Marta

a plutí v beztvarém oblaku

(či vybavování si slastných momentů),

si položte otázku:

Co konkrétně bylo to krásné?

Co mi to vlastně chybí?

Například ty chvíle v objetí

Co na nich bylo krásného?

Pocit, že se choulím v bezpečí

Jak si můžu zajistit pocit bezpečí?

Anebo

Bylo na tom krásné, že mám někoho

jen pro sebe

Proč potřebuji někoho jen pro sebe?

Abych byla v bezpečí

Jak jinak si zajistím pocit bezpečí?

Anebo

Bylo na tom krásné,

že na mně někomu záleží

Jak si zajistím pocit,

že na mně záleží?...

A najednou to není o Martě,

ale o Vás

a objeví se několik možných cest,

jak si tuto potřebu uspokojit jinak

...

Dostanete se ze zóny

snění a bezmoci

(či nesmyslných euforických plánů

na znovudobytí území)

do oblasti

uvědomění a konstruktivního konání,

které rozvíjí váš život

Život je pohyb

a v okamžiku, kdy se jej snažíme

zafixovat v určitém okamžiku,

začíná zahnívat

...

Čím lepší bude vaše smýšlení o sobě

a čím více vás bude váš život bavit,

tím více bude ztrácet na přitažlivosti

otáčení se nazpátek

a vzdychání po člověku,

který vám, na několik momentů,

umožnil

cítit se hodný lásky,

mít ze sebe dobrý pocit

nebo se cítit, alespoň základně,

v bezpečí

Ostatně, cítit se v bezpečí

jen díky někomu druhému,

je nebezpečné jak hrom,

nebo ne?

:)

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz