Vztah jako projekt spásy

Do vztahů často vstupujeme zranění

s nadějí na spásu

Většinou je tu jedna kvalita,

kterou zoufale postrádáme

a hledáme ji v partnerovi

Vedle této ústřední kvality

tu často jsou sice i další,

které by se nám hodily,

ty jsou ale zatím na čekací listině

Dojde na ně až poté,

co se zaplní centrální nedostatek

...

Takže...

Kupříkladu někdo, koho rodiče zanedbávali

z důvodu své vlastní citové nenaplněnosti

anebo proto, že po narození dalších dětí

přestali zvládat dělit pozornost,

touží mít někoho,

kdo bude hodně jistý

Kdo je neopustí, nezradí

A tak si najdou závislého člověka,

který je ještě víc hladový, než oni sami

Někdy je proto dokonce přednost,

když je partner třeba nemocný,

nebo nezaměstnaný

tudíž hodně závislý a hodně

jistý

...

Takže teď máme doma někoho,

kdo k nám lne

Naše primární potřeba

jistoty citové a fyzické blízkosti je naplněna,

takže se mohou probudit další naše potřeby,

které zatím spaly, ve stínu oné primární

Teď už si můžeme začít přát

například lepší profesní seberealizaci,

bohatší přátelské vztahy anebo

poznávání a prožívání sebe sama

coby ženy nebo muže

...

Ale ouha

Náš závislý partner je, z logiky věci,

naplněn úzkostí,

že by o nás mohl přijít,

a proto našemu profesnímu rozletu

a drandění po kamarádkách

nemusí vůbec fandit

A nebude nás ani umět podpořit

při zdolávání různých překážek,

které při životní expanzi

před člověkem vyvstávají

...

Pokud jde o možnost

prožívat svou ženskost

vedle úzkostně závislého muže...

jistě to nebude to žádná sláva

A naopak muž, který se vedle závislé partnerky

konsolidoval,

najednou může mít pocit, že má doma dítě

a že chce něco víc,

vzájemně obohacující, inspirativní vztah

... na což může partner odpovědět

ještě těžší nemocí, jiným dramatem

nebo útěkem k novému zachránci

(což utajeně mohl dělat už předtím,

protože oni „jistí závislí“

mohou být těmi nejméně jistými,

nejméně věrnými,

nejméně stabilními partnery)

...

Abychom nemalovali jen strašáky

- někdy se samozřejmě může

ohrožený partner probudit

a udělat pár kroků ke své dospělosti

...

Hlavní myšlenkou tohoto článku

je tohle:

Dokud v sobě máme nezpracovaná zranění,

strachy, mindráky, závislosti, staženost...

nemáme ponětí, kým jsme

a jakého partnera budeme chtít

za rok, dva, tři... když se (eventuálně)

naše primární neuspokojená potřeba zasytí

...

Může ale nastati i situace, kdy zjistíme,

že je naše potřeba

externími zdroji prostě neukojitelná

Nikdy nedostáváme „dost lásky“,

nikdy není dost pozornosti...

Než si to ale uvědomíme,

vystřídáme hezkou řádku partnerů

Podle stupně naší závislosti

a životní ochablosti,

buď opouštěním hlavního partnera

anebo prožíváním utajených

paralelních vztahů

...

Nezapisujme se na seznamky,

neberme nalezení vztahu

jako projekt

Ne dokud pociťujeme

obrovskou touhu, smutek, opuštěnost

Nevrhejme se do každého zamilování,

neslibujme si od vztahů tolik

Kultivujme sebe

Pracujme na uklidnění

a nasycení svého nitra

Vnímejme bohatství přírody

a světa

Ochutnávejme vášeň tvořivosti

Uspokojme co nejvíc svých potřeb

i přání

A někde uprostřed té radosti

se jednou objeví

čísi usměvavá tvář

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square