Požadavky partnera rozbíjejí

Každý člověk usiluje o rovnováhu Chce zmírnit svůj strach a posílit radost a spokojenost Chce vazbu na druhé, ale přesně v takové vzdálenosti, aby neúměrně nevzrostl strach z pohlcení Chce svobodu, ale přesně v té míře, aby ještě cítil naplnění z citové vazby a nezačal narůstat strach z osamění ... Každý člověk, který žije a dokonce i ti v kómatu (a z filosofického pohledu dokonce i ti po smrti) jsou ve stavu jakési psychické rovnováhy, ať už si ji zajišťují jakkoliv - třeba kompenzačně přejídáním, pitím, běháním ultra maratónů, mnohahodinovým pláčem, nekonečnými telefonními hovory, samotou, dlouhým spánkem, krátkým přerušovaným spánkem, přepracováním, smrtí... Psychika nemůže zůstat ve stavu nerovnováhy a sáhne po jakékoliv úlevě Cokoliv tedy člověk dělá, ať už to vypadá jakkoliv nezdravě, je nějakým esenciálním způsobem důležité pro zachování rovnováhy jeho psychiky ... Může se samozřejmě postupně pokoušet řešit zdroj své nerovnováhy, opravit ten malý vysílač a do doby, než ho opraví, hledat zdravější kompenzační mechanismy anebo širší paletu těchto vyrovnávacích aktivit, aby nepadal do těžkých závislostí na jedné jediné látce, aktivitě, člověku... a do jeho dnů se tak dostalo více světla a vzduchu Zajištění psychického bezpečí a rovnováhy je ale tak životně důležitý úkol, že jakékoliv změny v této oblasti jsou pociťovány jako nebezpečné a nežádoucí A obvykle se musí objevit nějaký silný motivační prvek, aby měl člověk vůli cokoliv měnit ... Takovou motivací bývá zejména partnerský vztah Sedím si tak na svém soudku kompenzací - jsem například citově rezignovaný člověk - který svou vnitřní rovnováhu našel v udržování bezpečné vzdálenosti v partnerství A vtom se objeví člověk, jehož emocionalita proudí volněji a ve mně se něco začíná dít Je to směsice slasti a hrůzy Ten druhý chce být tak blízko! To je ale v rozporu se vším, co mě doposud chránilo před psychickou bolestí, zranitelností Cítím, jak ve mně něco taje, ten vztah je pro mně neuvěřitelně cenný, ale druhý tlačí příliš Chce, abych se choval v souladu s jeho mechanismem psychické rovnováhy, abych byl blízko Ale soustava mých ozubených koleček, závaží, zrcátek, dalších hejblátek, celý ten kladkostroj mého obranného equilibria na to není nastavený A v záchvatu slepé touhy zachránit se se začnu stahovat ještě víc ... Nikdy nepožadujte na druhém změnu jeho chování Tím požadujete, aby se rozbil a chodil po střepech Uvrhnete ho do nerovnováhy Jakákoliv změna musí být organická, hladká a přirozená Je potřeba hodně poctivosti, pokory a spolupráce Pokud chcete například větší blízkost, musíte nejdřív zvýšit pocit bezpečí partnera tím, že ho přijmete, jaký je Pak mu vysvětlíte, jak je nastaven váš kladkostroj a přiznáte, že by předl a vrněl blahem, kdyby partner dělal to či ono Ale že chápete, že partnerův hodinový strojek je nastaven jinak a dobře mu slouží Můžete ho poprosit a dát mu návod, jakými gesty a činy vám může dát pár sladkých odměn A zároveň ho ujistit, že pokud to dělat nebude, budete si život užívat i dál a že váš vztah je pro vás cenný Pak teprve se vaše postoje, a dokonce i potřeby, mohou začít postupně sbližovat ... A pozor na euforii z jednotlivých úspěchů, na naději, že jste partnera "už opravili" Jakýkoliv vývoj bude spíš taneček - dva kroky dopředu a jeden dozadu Čím rychleji ten vývoj probíhá, tím víc se partner potřebuje ujišťovat, že se může vracet k sobě, domů, a chvíli se pohoupat v lanoví svého kladkostroje ... Věřte, že jakékoliv chování partnera (odtažitost, hysterie, hněv, útěky, obsese...) má pro jeho psychiku velký význam, drží něco důležitého pohromadě Jakákoliv změna může přijet, ale jen postupně, skoro nepozorovaně na voze, který táhnou koně respektu a velkorysosti

Iveta Havlová www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon