Úspěšné vyléčení z traumat

Občas dostávám zprávy, včetně komentářů na tomto blogu

o tom, že se léčíte léta, zkusili jste toho už hodně,

přečetli spoustu knih, obešli pár terapeutů,

ale nic nezabírá

Vše pomůže jen na chvilku a pak se vše zase pokazí

...

Mohu sdílet jen to, čím jsem sama prošla

a také to, co jsem viděla u úspěšně se léčících lidí

Na každou bolest je totiž medicína,

jen jste ji ještě nenašli,

Respektive nenamíchali jste správný koktejl medicín

na pevně utkanou síť svých zranění

Navíc tento koktejl se často připravuje léta,

po jednotlivých složkách, po etapách

... musí se vyléčit jedna věc, pak nový stav stabilizovat,

aby se vůbec mohla ukázat další postupná úroveň

Ale hlavně potřebujete do hloubky pochopit

své dětství a svůj životní příběh

...

Já svou cestu kdysi začala navštěvováním

psychoanalytika (rok terapie, kterou jsem nepochopila),

potom jednoho systemika (pár rad do života),

pak jedné odbornice na body psychoterapii

(několik milých setkání, nebylo ale jasné o čem)

Měla jsem vždy pocit, že nepracujeme spolu,

ale že tento člověk něco dělá se mnou

a raději mi nesděluje, co vlastně dělá

Možná to byl oprávněný postup,

dost možná jsem byla v jakémsi vzdoru

(vůči mámě a tudíž i autoritám),

na výsledku to ale nic nemění

Potom jsem obešla pár rodinných konstelací,

absolvovala sérii workshopů na různá témata,

zašla na několik regresí

a přečetla tuny, většinou esoterně laděných, knih

Výsledek skoro nula

...

Cítila jsem, že se se mnou asi něco trochu děje,

k lepšímu,

ale bylo to jaksi nekoordinované,

celkově neuchopené a když přicházely nárazy,

neměla jsem klíč k pochopení toho, co se vlastně děje

...

V té chvíli jsem si uvědomila, že musím své vyléčení

vzít do svých rukou

a pustila jsem se do studia psychologie osobnosti,

psychologie dětského vývoje,

psychologie rodiny,

nauky o traumatu

Došlo mi, že zkrátka potřebuji pochopit, proč se věci dějí,

kde vznikají, v co mají tendenci se vyvíjet,

jak spolu vzájemně interagují

Začala jsem studiem popisu příčin různých jevů

a postupně doufala, že najdu i recepty k léčení

Těch jsem ale moc nenašla, byť jsem absolvovala množství výcviků,

musela jsem si je postupně poskládat sama

a stále na tom pracuji

...

Pochopení svých zranění, jejich propojení, celkové situace

považuji za základ

Proto se v tříměsíčních kurzech, které vymýšlím a vedu,

nesoustřeďuji jen na to, že bych s lidmi

„něco dělala“

Píšu pro účastníky vždy jakási skripta a snažím se

i v čase určeném pro sdílení pokroků na jednotlivých setkáních

demonstrovat, jak se psychologická teorie promítá do jejich života

Proč se jim dějí věci, které se jim dějí

Snažím se, aby se stali odborníky přinejmenším na výsek

teorie osobnosti, který se jich týká

Aby rozuměli tomu, proč se věci dějí a výkyv směrem dolů

je neuvrhl do chaosu, bezmoci, bezvýchodnosti,

ale aby si mohli říct:

„Jasně, zase se probudilo tohle zranění, ale tentokrát trošku jinak, vidím pokrok.

Anebo - zase jsem svým způsobem komunikace probudil zranění partnera.

Anebo – příliš rychle jsem vysadil kompenzaci.

Anebo – projevil se neřešitelný rozpor mých dvou hodnot.“

A vyvodili pro sebe nadějeplné poučení

...

Kromě teorie adresně dosazené do vašeho příběhu

je ale potřeba, a to hlavně, vzpomenout si

na co nejvíc dějů ze svého dětství a dosadit je do kontextu

našeho následného životního příběhu

Vzpomenout si nejen na výrazné i méně výrazné události,

ale uvědomit si i to, jak určitá setrvalá rodinná atmosféra

způsobuje u dítěte to či ono

(a to je velmi těžké si bez rozsáhlého studia teorie

a případů z praxe uvědomit,

protože vy jinou atmosféru, než tu u vás doma neznáte)

Potřebujete poskládat celý obrázek svého životního příběhu

a nikdy vám k tomu nebudou stačit informace,

které máte k dispozici ve vědomé mysli

Ty podstatné budou většinou vytěsněny, uloženy v nevědomí

Teprve vždy když nějakou další vydolujete ze spodních pater mysli

(v nějakém druhu primární terapie zaměřené na práci s nevědomím)

můžete pokročit zase dál

Ale ne nárazově – ve stylu: Tato regrese něco výrazně změní,

ale: Mám další kamínek do mozaiky a znám svůj plán cesty

...

Studujte, čtěte kvalitní literaturu, která podává témata

v kontextu – nejlépe vývojové psychologie a traumatu

Choďte na terapii anebo zajděte aspoň občas,

abyste vydolovali další kousek informace z nevědomí

a pracujte na sobě doma, každý den

Kreslete si realistický obrázek své osobnosti,

měňte svá škodlivá přesvědčení,

syťte dětskou část své osobnosti pozorností a citem

...

Staňte se nejlepším odborníkem na svá zranění,

v Evropě a raději na celém světě

Pracujte na svém know-how setrvale

a až dosáhnete profesury,

myslím, že už budete docela v pohodě

a můžete jít dělat něco jiného ☺

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz