Sociální porod

Na samém začátku jsme s mámou spojeni,

- dýcháme mámu, jíme mámu, žijeme mámu

Porodem se toho tolik nemění

- dál jíme mámu a žijeme

dvojjedinou identitou s mámou

...

Časem, nejdříve kolem druhého roku,

ale většinou mnohem později,

se na scéně jako důležitá postava

objevuje i táta

a kolem třetího roku věku se začíná vyjevovat

ještě jedna postava –Já

...

Jak silné a svobodné já postupně vznikne

záleží, mimo jiné, na tom,

jak autonomní životaschopnou jednotku

spolu rodiče tvoří

Jestli nejsou citově nenaplnění

(svými rodiči a tedy i sebou navzájem)

či přetížení

(jako třeba matky samoživitelky nebo nedosycení rodiče,

kteří si pořídili mnoho dětí v naději na dosycení)

Pokud rodiče nejsou citově a materiálně

zcela soběstační,

začnou pro své potřeby využívat dítě

...

Takoví rodiče nebo jeden z nich

si potom celou bytost dítěte a jeho život

přivlastní

Dítě musí být oporou, k dispozici,

nebrat ohled na sebe,

být tu pro (častěji) svou matku,

někdy i otce

...

Většinou nikdo netuší, co se vlastně děje

a dnes už dospělá sestra třeba vypráví,

jak matka vyhazovala z domu šestnáctiletého bratra

a pak pro něj posílala otce

Ve skutečnosti matka nebyla (z důvodu svých zranění)

schopna navázat plnohodnotný citový partnerský vztah

s otcem,

a tak si „partnera“, emoční oporu, udělala ze syna

V okamžiku, kdy začal stávkovat,

se rozhořelo drama a vyhození syna z domu byla

- ze strany matky -

vlastně typická milenecká scéna

...

Ještě o něco častější je zneužívání dcer

- jejich pracovní síly a citové kapacity

Matky, které nejsou schopny vést

spokojený partnerský život,

sytit a realizovat se ve svazku s mužem,

upnou celou svou pozornost na dítě

V útlém věku dceru (syna) dusí svou opičí láskou

a později požadují její pomoc, pozornost, přítomnost

Požadují, aby se jim i dospělé děti svěřovaly,

aby byly nejlepší kamarádky a

zasahují do jejich života

Často se dokonce nepozorovaně snaží

rozvrátit, anebo alespoň ovládat, jejich vztahy

Dcery pak s manželem jezdí za maminkou

skoro každý víkend

Manžel seká trávu, dělá drobné opravy,

sklízejí ovoce

a poslouchají matčiny nářky nebo rady

...

V okamžiku, kdy chtějí frekvenci svých návštěv snížit,

nebýt plně k dispozici, zastat se svého partnera...

přichází rozkol

Nejsou výjimkou věty typu "Velmi jsi mě zklamala."

"Už nejsi naše dcera."

U silně traumatizovaných rodičů jsem se setkala

i s proklením dítěte anebo větou:

Měla jsem ti škubnout krkem, hned jak ses narodil

...

I pro rodiče, kteří jsou duševně vyzrálí a

mají kapacitu pro partnerský vztah,

je těžké nesytit se do určité míry u svých dětí,

které je milují a jsou k nim nekritické

Vypustit je v období dospívání a mladé dospělosti

do světa, dát jim svobodu

a znovu se vrátit k budování partnerského vztahu,

bývá často těžké

Říká se tomu sociální porod

a je nezbytný k tomu, aby se z dítěte mohl stát dospělý,

který se dívá dopředu, buduje si vlastní život

a není svázán stálým otáčením se do minulosti

a péčí o nenaplněné potřeby svých rodičů

Tito mladí dospělí už mají závazek

k vlastnímu životu a svým budoucím dětem,

je nutné nechat je jít

...

Pokud sociální porod neproběhne

(matky samoživitelky a další přetížené, ukřivděné,

nedosycené matky či otcové),

život dítěte se nemůže plnohodnotně rozběhnout

A dítě bohužel nechápe, že má právo jít

Všude kolem se vznáší oblaky nesprávně položených

etických otázek a pocitů viny

„Je to jednou moje máma...“

„Co s ní bude?“ „Potřebuje mě.“

...

Můj názor je, že zachraňování

lidi BRZDÍ

Váš „partnerský“, někdy až rodičovský, vztah

s vlastními rodiči,

je brzdí

Neumožňuje jim dospět, převzít za sebe a své pocity

plnou zodpovědnost

A vás okrádá o vlastní život a konzervuje vás

v roli dítěte

...

Každý porod bolí, i ten sociální,

ale za ním, tam někde venku,

na vás čeká další etapa života

- dospělost

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon