top of page

Svěrací kazajka narcismu

Včera se mně někdo zeptal na narcismus

Je to široké téma a když přemýšlím, co říct,

co zdůraznit na téma, o kterém se mluvívá

s největším despektem,

pak asi to, že tito lidé jsou zavřeni

v té nejtemnější kobce, kterou si umíme představit

a ve skutečnosti velice trpí

Byť je toto utrpení většinou velkým úsilím

udržováno těsně za hranicí vědomí

...

Na počátku je, jako vždy, narušený vztah

k rodičům, většinou matce

Chlad, direktivnost, manipulace,

popírání skutečných potřeb dítěte

V důsledku toho se vyvine jen velmi slabý

(nebo vůbec žádný) cit pro to, kdo vůbec jsem

Jasné je jen to, že takový, jaký jsem,

jsem nepřijatelný

- maminka ze mně nemá radost,

pokud se nesnažím změnit a plnit její požadavky

Dítě cítí velké stlačení, otupení vlastního já

(protože jen to, co je rodiči přijímáno,

se může zdravě rozvíjet)

Nepřijetí velmi bolí a snižuje jeho hodnotu

...

Tyto pocity jsou k neunesení, a tak je začne

postupně potlačovat, zamrzá, odlidšťuje se

Sám sebe nemůže vnímat jako někoho

zcela bezcenného, a tak si alternativně

začne pěstovat jakýsi velikášský obraz sebe sama

Protože je to ale obraz umělý,

přináší mu sice výhody,

ale ne skutečný prožitek a hluboké uspokojení

Pod touto nafouknutou bublinou je prázdnota,

která zespod škrábe do zlatého povrchu

Proto je potřeba ještě více pracovat

- perfekcionismus a pracovní výkon

jsou jeho nadějí i bídou

a stejně tvrdě je požaduje i od druhých

...

Narcista se neumí (nemůže umět)

mít skutečně rád,

a proto se nesmí splést, udělat chybu

Pokud ji udělá, dostaví se záchvat paniky

maskovaný chladem nebo zuřivostí

a snaha přesvědčit okolí, že chybu udělalo ono

Anebo chybu prostě vytěsní

Stejnou panickou vlnu v němá vyvolá

jakékoliv přehlížení, nesouhlas s jeho slovy,

i ten nejmenší odpor, vlastní názor druhého člověka

Příliš to totiž připomíná popření, vlastně vymazání,

které mu uštědřili rodiče

...

Necitlivost, kterou rodiče projevovali

při nárokování disciplíny a výkonů způsobí také,

že se v něm nerozvine jakýsi klidný

princip svědomí, zapojení, spolupráce

„On nikomu nic nedluží“

Pokud se však rozhodne vylepšit svůj sebeobraz,

může lidem dokonce pomáhat

- ale jen z důvodu maximalizace zisků

a vždy z jasné pozice silnějšího

...

Ve vztahu potřebuje mít pocit převahy

Přitahují ho submisivnější, byť reprezentativní,

protějšky

Často vyhledá člověka, který umí vyjadřovat city

a tudíž žije, jaksi i za něj, stránku,

kterou on sám v sobě potlačil

Samozřejmě ale svému partnerovi dává najevo,

že to s těmi city přehání

a nebude se umět na partnera naladit

(aniž by tušil, že to neumí)

...

Neumí prožívat blízkost, měkkost,

nemůže si dovolit být, v pozitivním slova smyslu,

vydán všanc svým pocitům,

pozitivní závislosti na druhém

Bude si dál držet odstup

Jeho schopnost milovat byla poškozena

už v útlém dětství

a na její místo nastoupila

racionalita, pragmatismus, provozní záležitosti,

funkčnost, principy

...

Osobnost narcisty je zploštělá

Žije z povrchové úrovně své osobnosti

Chybí mu kontakt s „oslabujícími“ pocity,

jakými jsou strach, lítost, zoufalství,

a tím i možnost prožívat se reálně

a cítit hluboké uspokojení z vlastní autenticity,

z kroků vycházejících ze samého středu bytí

Obvykle má zachováno spojení jen s pocity

EUFORIE na jedné straně

(z výhod spojených s jeho rolí) a

HNĚVU A NENÁVISTI na straně druhé

Hněv vycházející z jeho hluboké frustrace

je však převlečen za spravedlivé rozhořčení

ve jménu

společenských, morálních či jiných vyšších principů

Nikdy nepřipustí, že by to mohl být projev

vlastní slabosti, úzkosti, závisti

...

Problém s uzdravením narcisty spočívá v tom,

že nechce (bojí se) sestoupit ze svého piedestalu

a potkat se se svým lidským, chybujícím já

Nechce se setkat s pocity smutku, bezmoci,

ponížení, zoufalství

Ale teprve až to udělá, získá znovu zpět

svůj lidský rozměr, začne znovu cítit

- protože ruku v ruce s prožitkem zranitelnosti,

jde i schopnost prožívat uvolnění a radost

...

A pak bude schopen vcítění i do druhých lidí

Bude s nimi moci navazovat skutečné

rovnoprávné vztahy

Ne vztahy učitel – žák nebo

filmová hvězda - obecenstvo

A už si nebude muset klást otázku:

Proč jsem tak nepochopený,

když jsem tak dobrý

a chci jen, aby se věci děly správně?

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Archiv
Sledujte Ivetu
  • YouTube
  • Facebook App Icon
  • Instagram
  • LinkedIn
  • SoundCloud
bottom of page