Jak cestovat ke zdrojovým zážitkům

20/03/2018

Včera se tu jedna žena zeptala, jak se dostat

ke zdrojovým prožitkům z dětství

a nezapadnout do tvrdých drážek

myšlenkových procesů

...

Podle mého názoru je na začátek dobré

projít regresním procesem pod vedením

zkušeného terapeuta

Tím se osmělit, uvěřit, že jsem schopný

vzpomenout si na věci, o kterých „nevím“

a vštípit si postup

Ten je velmi „měkký“ a je založen na

jednoduchém principu

NEVZPOMÍNAT A NEMYSLET

na dávnou minulost

...

Vybavte si nedávný zážitek, který

vám způsobil nepříjemné emoce

Vraťte se do něj a prociťte

fyzické pocity v těle, velmi detailně

Kde a co cítíte a zesilte tyto pocity

Poté se zeptejte sami sebe, jaká emoce

se k těmto fyzickým pocitům pojí

Opět čekejte, co přijde,

pak pojmenujte a opět zesilte,

prožijte ji naplno

A pak se ptejte – Je tam ještě nějaká emoce?

A opět stejný postup

Teprve potom vnímejte, jaké myšlenky

se k těmto emocím pojí

...

Tím máte za sebou první kolo

a v kufru sbaleno na cestu zpátky časem

Nehledejte logické návaznosti a vysvětlení,

hledejte (pasivním vyčkávacím způsobem),

kdy dříve v minulosti jste zaznamenali

tento balíček pocitů (tělo+emoce+myšlenky),

opět s důrazem na tělo a emoce

...

Až dojdete do dětství, mohou se obrazy

vynořit s velkou emoční intenzitou

Právě proto je dobré mít za sebou pár procesů

pod vedením terapeuta

Mohli byste totiž začít brát příliš vážně

dávnou úzkost dítěte, kterým jste byli

a vnést ji do svého nynějšího života

Postupem času se naučíte v tomto procesu

vnímat i velmi silné pocity, třeba zoufale naříkat

a zároveň to vše velmi klidně pozorovat

Dítě v nás pláče, vzteká se, cítí se ukřivděné,

popřípadě dokončuje dávné pohyby,

které zamrzly uvnitř a nebyly dokončeny

a dospělá část naší psychiky

to vyrovnaně pozoruje a po určité době,

kdy byla část emocí odčerpána prostým

odventilováním,

může dospělý v nás začít s přeprogramem

...

Někdy musí předcházet nějaký jiný proces,

třeba hluboké prožití perspektivy rodičů

a vyrovnání se s křivdami dětství

Jindy už pouhé nahlédnutí našeho

dospělého pozorovatele na dávnou situaci

dodá do onoho starého, pevně staženého, balíčku

emocí a myšlenek

trochu „vzduchu“, kontextu, širší perspektivy

a můžeme si vydechnout

Pochopit, že nás měli rádi,

pochopit, že nejsme špatní,

pochopit, že svět není tak nebezpečný, a podobně

Až zázračně najednou začnou šednout,

vymývat se,

různá naše škodlivá přesvědčení a

kompenzační strategie přežití, které nás držely

v tunelovém prožívání života a závislostech

a objeví se nějaká nová pozitivní věta

opřená třeba o prožitý obraz mámina věrného,

oddaného obličeje a jejích paží ovinutých

kolem našeho těla

...

Jsou to často velmi subtilní věci

Pocity maličkého dítěte a z nich vyvozené závěry,

které by dospělého nenapadly

Před časem jsem například procítila

pocity malé Ivetky, které v nějakém okamžiku

v prvních dnech, týdnech či měsících života

chyběl pevný fyzický kontakt s mámou

Po krátkém procítění se kdesi v prostoru mého těla

vynořila myšlenka, že svět je tedy nebezpečný,

že v něm nemám pevné a jisté místo,

a proto musím jeho kontury vytvořit

přepevným řádem a tyto obrysy ještě vycpat

čímkoliv, co mi přijde pod ruku

(stupňováním principu vyplňování, zahlcování se

samozřejmě postupně dospějeme k obsesím,

fyzickým i psychickým závislostem)

Autorka dodává, že její závislosti jsou letitou prací

i přeprogramem tohoto novějšího prožitku

snad šťastně překonány

...

Vracet se zpátky časem je lehčí, než to vypadá

a zároveň je to hotová etapová cesta kolem světa

a snad i vesmírem

Šťastnou cestu, přátelé :)

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv