Naučená bezmoc

V samém základu se s pocitem bezmoci

pojí strach o život

Pocit, že nemám situaci pod svou kontrolou

- že mě někdo nebo něco ovládá nebo poškozuje a

já se nemůžu účinně bránit či nemám východisko -

posílá do našeho těla koktejl hormonů,

jako by nás honil Pes Baskervillský

...

Ať je to jednání telefonního operátora,

rodiče, partnera nebo naše vlastní přísné

vnitřní limity, které nás dusí,

naše reakce na bezmoc jsou vždy silné

...

Naučená bezmocnost

(vlivem rodičů a sociálního okolí v dětství),

jak známo, většinou vede

k depresi a pasivitě

Občas také k agresivní přecitlivělosti

- ovšem hněv je opět jen projevem

vnějškově přetlačené, ale vnitřně

hluboce prožívané bezmoci

...

Mnoho z nás při sebemenším problému,

pokud spočívá v konfliktu zájmů

s blízkým člověkem, najede na

paměťovou stopu naučené bezmoci

Očekáváme, že nás druzí nepochopí,

že nám nevyjdou vstříc, že se nenajde

řešení, které by pro nás bylo dobré

Ve vaší původní rodině jste třeba neuměli

dělat zdravé kompromisy

Vždy někdo vyhrál a někdo prohrál

A vy jste vyhráli málokdy

...

Možná se vám občas podařilo vyhrát,

když jste rodiče zmanipulovali

Anebo když jste někde za rohem

dali mladšímu sourozenci pár facek

Ale otevřená, se zájmem vedená, diskuse

a hledání řešení dobrého pro všechny?

V mnoha rodinách utopie

...

Proto se dnes při prvním náznaku

střetu zájmů s druhým člověkem

propadáte do úzkosti, deprese a pasivity

nebo začnete pletichařit či bouřit

...

To, co ve své psychice potřebujeme prožít,

je realita prožívání denních situací

se zdravými rodiči

...

Ti jsou dostatečně sebevědomí a aktivní,

aby vám dokázali svým příkladem

předat zprávu, že velmi mnoho dokážete ovlivnit,

že svůj život můžete svobodně tvořit

Zároveň vám dokážou vysvětlit, že jsou

i situace, které plně pod kontrolou

mít nemůžete a že je to normální

...

Ukážou vám, že mít kolem sebe lidi, je sice

v něčem omezující, protože naše zájmy

(aspoň v povrchní rovině)

nejsou vždy plně v souladu, ale že se vždy

můžeme domluvit

Vysvětlí vám, že kompromis

sice není maximalistické řešení a

i dobrý kompromis tak na první pohled snižuje

naši kontrolu v jednotlivé situaci,

ale že ona spolupráce s druhými

na oplátku zvyšuje kontrolu

nad životem obecně

...

Jsme totiž savci a život v páru či skupině

výrazně uklidňuje naši psychiku,

- uvnitř našich mozků a těl žijeme stále

v době kamenné a cítíme, že podpora druhých

zvyšuje naše bezpečí a šance na přežití

Pouze velká dávka bezmoci prožitá v dětství

může částečně přetlačit

tento přirozený instinkt

Pak v lidech vidíme příčinu svých

pocitů bezmoci a snažíme se od nich

držet dál nebo je přetlačit

...

Téměř všichni potřebujeme pracovat

na přeprogramování naučené bezmoci

Modelovat si ve vizualizacích a poté i v praxi

zdravého rodiče (partnera), který se nezaměřuje

na výchovu, strnulé principy nebo provoz domácnosti,

ale jemně hledá rovnováhu mezi zájmy všech

...

Rodiče, který říká:

„Pověz mi víc o tom, proč tohle nechceš,

jaké máš z toho pocity.

Pak ti řeknu, jaké pocity mám já.

A pak, pokud máš čas, si můžeme sednout

s tužkou a blokem a hledat různá řešení.

Možná budeme muset oba trochu slevit

z naší ideální představy, i já, ale

náš vztah mi za to stojí.

Věřím, že řešení existuje a vím, že oba

máme dobré nápady a sílu je realizovat.

A nemusíme hned napoprvé natrefit

na to pravé. Dáme si čas.

Mám tě ráda.“

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Nejbližší víkendové rodinné konstelace se konají 15. - 17. března (pátek od 14h, sobota 10 - 20h, neděle 10 - 16:30h). Detailní pozvánku najdete zde: https://www.ivetahavlova.cz/kopie-7-prav-7-identit-cyklus-4…