Jak poznám, že jsem připraven na změnu aneb Pozor na velké, dramatické změny
Dotaz čtenáře, ke kterému jsem napsala včerejší článek
„Jak spát a mít prostor pro sebe, když musím živit rodinu?“
mě inspiroval k pokračování na toto téma
…
Okamžik, kdy si naléhavě uvědomíme,
že nám něco nevyhovuje a chceme to jinak,
je většinou pouze samotný začátek cesty ke změně
…
Lidé, které potkávám na kurzech, ke mně často
přicházejí se zadáním:
Jak rychle změnit sebe nebo partnera
Opustit partnera – ano nebo ne?
Nauč mě pár tipů, jak být lepším rodičem
Chtějí se dostat rychle z bodu A do bodu B
To je ale zadání typu: Dopravit se na druhý
konec vesmíru rychlostí světla a disponovat
pouze běžným spalovacím motorem
Nemají k tomu nástroje
Mnoho nástrojů, mnoho pater vývoje chybí
…
Přesto „Chtěl bych, ale absolutně nevím jak,“
je směr, bod začátku tu už je
Pokud ale nevíme, jak dorůstání ke změně funguje,
začneme si myslet, že je změna už už na spadnutí
a horečnatě upřeme svůj pohled
na toužený výsledek, namísto na prázdné úseky
mapy, které potřebujeme nejdříve zaplnit
A nastoupí zkratkovité přemýšlení, soužení se,
zlobení se a hecování
Ale, jak zní stará pravda: Kdo o změně přemýšlí,
připraven na ni není
Pokud by připraven byl, nepřemýšlel by,
změna už by se děla
…
Vezměme si pro ilustraci zadání Chci být lepším rodičem
A konkrétní situaci typu: Dítě má špatný den,
nekomunikuje, občas bouchne dveřmi nebo
mu něco spadne
Rodič by rád uplatnil nějakou kouzelnou,
na neurovědě založenou, formulku, jak dítě
validovat a převést do pocitu klidu a síly
Bohužel se však sám neumí emočně regulovat,
takže při kontaktu s emocemi dítětete sám ztrácí
sebekontrolu, sílu, dokonce zdravý rozum
Navíc má z dětství silně vštípenu fóbii
„S věcmi se zachází opatrně, všechno zničíš!“
A tak namísto kouzelné formulky vyštěkne
a když dítě v šoku ustrne a nereaguje, propadne
se navíc do programu „Aspoň se na mně dívej, když s tebou mluvím.“
…
Není možné dělat světelné skoky, když mám
motůrek, který rozpohybuje stěží plyšového králíčka
a sám jsem vlastně dospělé dítě, jehož potomek
pouze nasál jeho vlastní modely chování
a emočního prožívání
…
Anebo příklad: Rozvést se či ne?
Jakmile zabloudí do naší hlavy, coby euforické
řešení nesnesitelného vnitřního pocitu,
začneme toužit, aby TO už bylo
(typické dětské „magické myšlení“)
Když ale půjdu do hloubky a představím si
praktický život po rozchodu, nejen úlevu
spojenou s odstraněním spouštěče (partnera)
mých retraumatizací, mohou na povrch vyplout
různé důležité informace
Například můžu zjistit, že se o sebe
nepostarám finančně – a tak nezbývá, než
se místo snění zaměřit na tuto otázku
Jakmile ji vyřeším, vyplují napovrch třeba
strachy, jak zvládnu celkový chod domácnosti,
co bude, když onemocním, jestli se nepropadnu
do chaosu, jestli mě ještě někdo bude chtít,
co řekne okolí a podobně
…
A nezbývá mi, než je řešit, jednu po druhé
- některé prakticky, jiné spíš hlubším kontaktem
se svou psychikou, reorganizací hodnot, prací
na zlepšení svého sebeobrazu a sebevědomí,
oživením vztahů s přáteli…
…
Ona nevyhovující situace, kterou chceme změnit,
tu není náhodou
Je přesným obrazem našeho vnitřního světa
VNITŘNÍHO světa
Ten nelze přepsat pouze mělkými kroky
ve vnějším světě (změnou místa pobytu,
změnou partnera, změnou práce, změnou
slov, která nám jdou z úst, bez změny emocí,
které je nesou)
…
Klidně toužeme po velkých změnách
a vztekejme se, že to ještě nejde, už v tom
je určitá energie, kterou budeme potřebovat
Ale jděme do hloubky a do konkrétní roviny
Jednu po druhé zdolávejme překážky na cestě
A jakmile bude cesta volná, začne se nám v hlavě
odvíjet „film“ vysněné rodičovské scény
anebo onen toužený rozchodový rozhovor
A bude to film, ve kterém nic nebude drhnout
Budete cítit jen jasnost, energii a klid
V té chvíli jste připraveni
…
Ale v té chvíli jste zároveň už ušli takový
kus cesty, že změna už nebude nic dramatického
Pocitově to bude jen poslední kapička,
malé doťuknutí
Skutečná zralá změna, ke které jste se
poctivě propracovali, která není jen nafouklou
bublinou euforického plánu a vydrží,
není nic velkého, nic bombastického
Organicky jste k ní dorostli
A namísto bláznivého štěstí a úlevy
pocítíte spíš radost ze svého růstu,
vděčnost a klidné pousmání
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz