4 kompetence zralé kompetence aneb co je potřeba se naučit a co uzdravit
Zralá komunikace není něco, co by se dalo jen „naučit“, obnáší setkání s našimi démony, strachy dětství, nezpracovanými záležitostmi. Pokud jste se už někdy v minulosti pokusili naučit ten správný algoritmus zralého rozhovoru a potom ho uplatnit v praxi, pravděpodobně jste zjistili, že nefunguje právě v těch situacích, které jsou pro vás nejtěžší, nejdůležitější. Je to proto, že zrale komunikovat, bez bojů i bezhlavých ústupů, je mnohdy těžší než podpírat oblohu a obnáší rekonstrukci celé osobnosti. Sepsala jsem dnes komunikační kompetence, které bývá nejtěžší si osvojit, jak by vám barvitě mohli vyprávět mí klienti i já sama.
1) SCHOPNOST VYVINIT SE A VALIDOVAT SVŮJ DOBRÝ ZÁMĚR
Uvnitř naší dospělé osobnosti stále záškodničí mnoho nápěvů z dětství, takové linky rodičovských soudů o nás, které jsme časem přijali za své. V situacích, které pak obnáší různost vůlí dvou lidí, okamžitě někde uvnitř cítíme nebo slyšíme hlásek, že jsme něco udělali špatně, že za všechno můžeme. Je pak velice snadné nás ovládat větami o sobectví a zraňování druhých. Často ty věty ale nemusí druhý ani pronést, žijí v nás svým vlastním životem.
Co dělá člověk, stíhaný torpédy tohoto autopilota? Buď se bičuje, ustupuje a slouží, anebo za sebe zuřivě bojuje. O to zuřivěji, o co hlasitější je hlas v jeho nitru. Má pocit, že se musí obhájit, a to teď hned, jinak se stane něco strašného.
Schopnost vyvinit se, o které mluvím já, je ale vnitřní proces. Je to proces přehodnocení svých „hříchů“ dětství i nezralých komunikačních strategií rodičů. Uvědomění si, že nejsem zas takový hříšník, že všechno, co dělám, myslím dobře. A že ani nemusím napnout všechny síly, abych to druhému dokázal, protože to, co si myslí druhý, na tom nemůže nic změnit.
2) SCHOPNOST VYVINIT A VALIDOVAT DRUHÉHO
Je samozřejmé, že jen ten, kdo dokáže vyvinit sebe, dokáže podobně smýšlet i o druhém. Vidět jeho strach založený na komunikační strategii, kterou zdědil: „Buď jsem viník já a ty oběť, anebo naopak. Nic jiného není. A tak tedy bojujme za to, abych viníkem nebyl já!“
Teprve když jsem vyvinil sebe a zbavil se myšlení „oběť a viník“, mohu vyvinit i druhého a zajímat se o to, co cítí, co se skutečně děje v jeho mysli a srdci. Mohu validovat jeho stav (vidím tě, slyším, věřím, že se cítíš, jak říkáš, chci tomu víc porozumět, záleží mi na tobě). Je to úleva moci validovat druhého bez pádu do pasti: „Když validuji tvé pocity a snahy, sebe invaliduji. Pokud máš pravdu ty, nemám ji já.“ Jakmile dokážeme cítit a vyjádřit pochopení pro pocity druhého a jeho dobrý záměr, aniž bychom mluvili o tom, kdo má pravdu, máme prakticky vyhráno.
Je potřeba ovšem v průběhu rozhovoru vytrvat a validovat třikrát, čtyřikrát za sebou (stále další a další věty typu Zlobím se, protože ty… Je mi zle, protože ty… ), než přijde uvolnění a druhý je schopen odstoupit od situace a komunikovat rozumněji.
3) BÝT TRANSPARENTNÍ, ŘÍKAT CELOU PRAVDU A TÍM NASTAVIT HRANICI
Mluvit o situaci, jak ji vnímám a neobviňujícím způsobem zmínit i, jak vnímám přispění druhého k současnému stavu. Rozdíl mezi bodem 1) a bodem 3) je v tom, že u vyviňování (bod 1) cítíváme slepou touhu se obhájit a transformujeme ji ve vnitřní vyrovnání se s tím, že potřeby dvou lidí na sebe prostě v reálném světě narážejí. Naproti tomu, když jsme transparentní (bod 3), jdeme kousek dál. Díváme se na celou situaci, jak se připravovala, třeba i mnoho měsíců a popisujeme své pochopení jejího vzniku. To, co se tady potřebujeme naučit, je zvládnutí strachu, že se druhý bude zlobit, když ukážu, že k situaci přispěl. Je samozřejmě potřeba se na rozhovor připravit, abychom v sobě neměli ani stín pomsty nebo vyrovnávání účtů. Mluvíme pravdu, neumenšujeme se, nebereme vinu na sebe, ani ji nepřenášíme na druhého, hledáme spravedlnost, mluvíme i o svých zásluhách, které druhý často nevidí. Tím vším vymezíme hezké pole a stanovíme hranice.
4) VÍRA, ŽE DRUHÝ TO ZVLÁDNE
Pokud jsme měli rodiče, kteří každou svou frustraci přehráli na nás takzvanou TY VĚTOU: „Zlobím se, protože ty…“, je pro nás těžké věřit, že druhý může vlastnit své emoce a že je může zvládnout. Tuto kompetenci v sobě pěstujeme postupně, na mých kurzech nejčastěji používáme prvky Pesso-Boyden, tedy kontakt s ideálními rodičovskými postavami. Postupně budujeme přesvědčení, že druhý situaci zvládne i bez distribuce viny mým směrem, že zvládne i osamění, že zvládne cokoliv, když ne teď, tak později, a že všechno bude dobré. K této kompetenci patří tedy i víra, že druhý nepadne, že má sílu nakonec se vyrovnat s každou situací a postarat se o sebe.
Tyto čtyři kompetence a jejich uplatnění v těžkých rozhovorech, úplně změní váš život. Samozřejmě ale ne ze dne na den. Stejně jako potřebujeme v rámci jednoho rozhovoru druhého validovat čtyřikrát, pětkrát, než nás vůbec uslyší, přes zvučení své staré perspektivy, tak podobně nestačí jeden, dva, tři po novu vedené rozhovory, aby se druhý změnil. Nedorozumění a konflikty, které mezi vámi léta probíhaly stále stejným způsobem, nezmizí po prvních pokusech o zralou komunikaci. Budete validovat znovu a znovu, znovu a znovu férově popisovat situaci a znovu validovat. Může trvat mnoho měsíců, než si druhý začne všímat změny schématu a než se začne s vámi cítit v bezpečí.
Stojíte totiž proti setrvačnosti valících se vln starých rodových tradic, proti mnoha generacím vzájemného obviňování. Neklaďte na sebe vysoké nároky, zkuste každý den postoupit o malý kousek. V něčem se trošku vyvinit. Maličko něco validovat. Trošku si ujasnit, jak nějaká neřešená situace dlouho zrála ke konfliktu. Drobet se ponimrat ve filosofii, že nadbytečným chráněním druhého ho připravuji o sílu. Každý den si trošku zobněte, postupně se to poskládá. 😊
Iveta
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz
Už 13. února začíná další běh mého 12titýdenního kurzu Zralá komunikace. Budeme se potkávat každý čtvrtek 9:15 – 12:15h v Centru K3 na Karlově náměstí 3, Praha 2. Všechny informace najdete v pozvánce https://www.ivetahavlova.cz/kopie-zrala-komunikace-12tityd-dopo Na první setkání je možné přijít nezávazně a pokud v kurzu nebudete pokračovat, je toto setkání i bezplatné. Případné rezervace poprosím na ivetahavlova@seznam.cz.