JAK SE PŘESTAT VYHÝBAT OBTÍŽNÝM SITUACÍM

To, čemu se člověk vyhýbá, není

konkrétní situace nebo konkrétní člověk,

ale určitá TYPOVÁ situace a emoce s ní spojená

Je to situace z mého dětství, kde jsem zažil

nebo pravidelně zažíval

šok nebo bezmoc

Pro tuto situaci nemám ve své vnitřní mapě

nástroje pro její zvládnutí

Tato situace prostě MUSÍ

vždy dopadnout špatně (myslíme si)

Vyhýbáním se ovšem

moje kompetence situaci čelit

- třeba se o ni jen otřít -

dále upadá

Pěstuji si FÓBII

A fóbie pak ještě lépe startuje

šok a zahlcení,

pokud danou situaci potkám

Vyhýbání se produkuje ještě větší

VYHÝBÁNÍ

Nepřipravuji se na zvládnutí dané situace,

na možný úspěch už ani nemyslím

Nepokouším se růst, hledat nástroje a zdroje,

jak situaci zvládnout …

a tím se připravuji na obří neúspěch,

přímo VÝBUCH

Ano, některé situace v nás spouštějí

ty nejtěžší pocity a emoce z hlubokého dětství

Možná potřebujeme chvíli oddech,

dát si od situace odstup

ALE NE NA DLOUHO

Hrozí zakonzervování a postup

směrem k fóbii

Hrozí, že si vybudujeme celý vnitřní svět

- soukolí z oceli, olova, praskajících trámů

a ozubených kol –

jehož jediným úkolem je nevidět, neslyšet,

nebýt, jen abych necítil

A tak vždy, když se něčeho bojíte,

dejte si oddech, naberte síly, poraďte se,

získejte podporu a pak se pokuste

být v dané situaci aspoň trochu,

třeba nejdřív jen ve své fantazii

Živě si představujte, že s druhým mluvíte

třeba o tom, co vám vadí

Nacvičujte si rozhovor o vašich potřebách

a na druhé straně si představujte někoho,

kdo rozumí, kdo naslouchá, ptá se

na podrobnosti, říká Aha, to jsem netušil,

to je mi líto, jsem moc rád, že mi to říkáš

Chci abys byla spokojená, jinak mám pocit,

že dělám něco špatně

To je skvělé, že o těch věcech mluvíme…

Tím si v psychice vytváříte novou "dráhu",

mentální mapu i tělesný a emoční pocit,

jaké to je, když vám důležitý blízký rozumí

A že je to možné

(i když ve vašem dětství to možné nebylo)

Můžete si pro začátek představovat někoho cizího,

ale později už i onoho konkrétního člověka,

o kterého jde… ale ve své fantazii si představte,

že prošel nějakým oči otevírajícím kurzem

nebo terapií, že si přečetl knihu, která

mu leccos objasnila

anebo dokonce, že pochází ze zdravé rodiny,

kde se o věcech mluví v klidu a hledají se cesty,

jak by mohli být spokojení a šťastní všichni

Vyhýbání se možná trochu tiší nervy

(alespoň na začátku, než tenze z vyhýbání se

naopak naroste),

ale konzervuje situaci

a tím posiluje pocit bezmoci, životní stagnace a

nakonec živí depresi

Každý malý krůček dopředu se počítá

Nehleďte na daleké cíle

Pokud to nemáte v mapách, nechtějte se hned

cítit ve vztahu například úplně svobodní,

pokud tohle je onen velký cíl,

ale zkuste začít mluvit o tom, že máte tendenci

cítit se nesvobodní a co by vám trochu pomohlo

(dvakrát týdně čas pro sebe,

možnost neodpovídat na smsky hned…)

Anebo nemyslete hned na velký cíl

domluvit všechny záležitosti kolem rozvodu,

ale začněte rozhovorem o tom, jak dát

vašemu styku s dětmi víc pravidelnosti…

Jak (přibližně) říká klasik:

Všechno, čemu se aktivně věnujeme,

má tendenci růst.

Volme dobře

Iveta

www.ivetahavlova.cz

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square